U Krajského soudu v Praze zazněly dnes poslední odposlechy z místností v kauze bývalého poslance Davida Ratha. Na řadě jsou teď záznamy telefonních hovorů. Halvní líčení je zatím naplánované do května.
Americká vláda se odvolala proti rozsudku, který označil odposlechy Národní agentury pro bezpečnost za nezákonné. Podle soudu první instance je shromažďování informací o telefonních hovorech ve Spojených státech zřejmě protiústavní. Případ poputuje k federálnímu soudu.
David Rath u soudu kritizoval policejní odposlechy. Nahrávky z kanceláře Kateřiny Pancové, které dnes zazněly, jsou podle bývalého hejtmana účelově zmanipulované. Státní zástupce ale tvrdí, že se Rath pouze pokouší zlehčovat důkazy. Nahrávky podle obžaloby dokazují manipulaci s veřejnými zakázkami.
V kauze Davida Ratha se dnes Krajský soud v Praze znovu zaměří na policejní odposlechy. Soudce po měsíční pauze zatím pustil záznamy z kanceláře někdejší ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové.
O možném vytvoření zvláštní vyšetřovací komise kvůli aféře s odposlechy by měl dnes na mimořádné schůzi hlasovat německý parlament. Poslanci se budou zabývat i případným pozváním bývalého pracovníka amerických bezpečnostních služeb Edwarda Snowdena do Německa.
Americká tajná služba NSA prováděla plošné odposlechy ve Vídni, píše dnešní vydání rakouského týdeníku Profil. Celkem by podle časopisu v Rakousku mohly fungovat až čtyři americké odposlouchávací základny. Profil cituje bývalého pracovníka NSA, který podobně jako známější Edward Snowden už dříve na praktiky tajné služby upozornil.
Bývalý technik amerických tajných služeb Edward Snowden je za určitých podmínek ochotný přijet do Berlína a svědčit tam v kauze odposlechů telefonu německé kancléřky Angely Merkelové. Svůj příjezd prý podmiňuje zárukou bezpečí a možností v Německu zůstat.
Někdejší ikony britského bulváru Rebekah Brooksová a Andrew Coulson se před soudem dostali do svízelné situace. Tři jejich bývalí kolegové z týdeníku News of the World totiž v kauze ilegálních odposlechů přiznali vinu. Podle žalobce muselo vedení bulvárního listu o těchto praktikách vědět.
Ředitelé amerických zpravodajských služeb brání postup svých agentur při shromažďování dat. K vysvětlení je povolali zákonodárci amerického Kongresu v reakci na mezinárodní skandál s odposlechy telefonátů v zahraničí.
V Německu se bude odposlechy kancléřky Angely Merkelové a dalších německých občanů zabývat speciálně zřízená parlamentní vyšetřovací komise. Korunním svědkem by měl být americký informátor Edward Snowden. Mezi Spojenými státy a Německem ovšem existuje smlouva o vydání. V tuto chvíli Němci hledají právní kličky, jak Snowdenovi umožnit výpověď bez rizika vydání do USA.
Politický, mediální a samozřejmě trestně-právní rozměr má proces s hlavními aktéry skandálu kolem ilegálních praktik zaniklého britského týdeníku News of the World. Před soudem v Londýně dnes stanuli bývalý mluvčí premiéra Camerona Andy Coulson a někdejší šéfka koncernu News International Rebekah Brooksová. Dvě hlavní postavy aféry i šest dalších obžalovaných osob vinu popírá.
Premiér v demisi Jiří Rusnok nemá žádné informace o tom, že by Američané měli odposlouchávat i české politiky. Věc ale ještě probere s českými tajnými službami a také se spojenci Česka.
Američané musí Evropanům do prosince vysvětlit aféru s odposloucháním politiků a občanů. Jinak s nimi může Evropská unie přerušit spolupráci v oblasti tajných služeb. Na schůzce v Bruselu se na tom dohodli lídři členských zemí osmadvacítky. Jednáním pověřili francouzského prezidenta Hollanda a německou kancléřku Merkelovou.
Americké tajné služby se potýkají s dalším skandálem. Podle deníku Le Monde ve velkém odposlouchávaly telefonickou komunikaci ve Francii. Spojené státy údajně špehovaly nejen osoby podezřelé z terorismu, ale i podnikatele, politiky a úředníky. Francouzská diplomacie teď předvolala amerického velvyslance, aby podal vysvětlení.
Skoro tři desítky učitelů a komisařů pražských autoškol stojí před soudem pro Prahu 6 kvůli údajnému braní úplatků při udílení řidičských průkazů. Státní zastupitelství je podezírá z podplácení, přijetí úplatku, zneužití pravomoci nebo křivé výpovědi. Líčení dnes pokračovalo pouštěním odposlechů a videozáznamů.
Americká tajná služba NSA podle dokumentů, které vyzradil bývalý technik amerických tajných služeb Edward Snowden, odposlouchávala dokonce ústředí OSN v New Yorku. S odposlechy jí pomáhalo Rakousko a to už od dob studené války, jak píše týdeník Der Spiegel. NSA navíc měla provozovat odposlouchávací stanice ve zhruba 80 ambasádách a konzulátech po celém světě včetně Vídně.
U středočeského soudu pokračuje i dnes výslech poslance a bývalého hejtmana Davida Ratha. Soudci už si postěžoval, že jsou odposlechy v případě, kde figuruje spolu s dalšími deseti obžalovanými, nekvalitně přepsané a vytržené z kontextu. Požaduje také výslechy dalších svědků.
Evropská unie odhalila, že někdo odposlouchává její lídry jen díky pomoci Američanů. Ti to zjistili díky programu Prism, který podle bývalého zaměstnance NSA Edwarda Snowdena sami používali ke špionáži proti Evropanům. Napsal to server EUObserver. Řada evropských politiků teď Američany za špionáž tvrdě kritizuje.
Americký skandál s odposlechy se stává výbušným tématem německé předvolební kampaně. Kancléřka Angela Merkelová odmítá, že by věděla o aktivitách americké vlády. V tradičním letním interview pro televizi ARD prohlásila, že Spojené státy dluží Německu vysvětlení. A vyzvala k mezinárodní dohodě o ochraně osobních údajů.
Žádná zpravodajská služba neodposlouchává francouzské občany, reaguje francouzská vláda na tvrzení listu Le Monde, podle něhož informace o komunikaci, ať už telefonem či internetem, shromaždují a využívají bezpečnostní složky. Premiér Jean Marc Ayrault obvinění deníku rozhodně odmítl.
Francie odposlouchává své občany, tvrdí to deník Le Monde. Podle listu se jedná přibližně o stejný typ odposlechů, které vyzradil pracovník amerických tajných služeb Edward Snowden. Francouzská tajná služba prý odposlouchává své občany už léta.
|Klára Stejskalová, Veronika Sedláčková, kko, dab|Zprávy ze světa
Americké špionážní aktivity vyvolaly v Německu obrovské rozhořčení. Americké tajné služby podle týdeníku Spiegel jen v Německu monitorují 20 milionů hovorů denně. Aféra může ohrozit dlouho připravované jednání o zóně volného obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Ministr zahraničí Guido Westerwelle si už pozval 'na kobereček' amerického velvyslance v Berlíně.
Když připlují kapříci, je dnes každému jasné, že jde o peníze na úplatky. Termínů z konspiračních debat zachycených odposlechy už je tolik, že by si zasloužily speciální výkladové slovníky. Zvlášť, když se do šifer v tajné řeči zapsala i aktuální kauza. Především dnes už bývalá ředitelka premiérova kabinetu Jana Nagyová.
Velká Británie zpřísní dohled nad tištěnými médii. Dohodly se na tom tři největší parlamentní strany. Má začít fungovat nový regulační úřad a v případě porušení zákona budou následovat vysoké pokuty. Opatření je reakcí na rozsáhlý skandál s odposlechy, který propukl v Británii před dvěma lety.
Britský premiér David Cameron bude 7 hodin vypovídat před Levesonovou komisí. Má jí vysvětlit své vazby na mediální impérium Ruperta Murdocha a hlavní aktéry novinového skandálu s ilegálními odposlechy celebrit.
Bezpečnostní informační služba stále neví, jestli zveřejněné odposlechy lobbisty Romana Janouška a bývalého primátora Pavla Béma pocházejí z tajné služby. Podle ředitele BIS Jiřího Langa se celá věc dál vyšetřuje.
Sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby bude dnes opět probírat odposlechy bývalého primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška.
Na mediální koncern News International se snáší další masivní vlna žalob kvůli odposlechům mobilních telefonů. Jako první to uvedl deník Guardian. Na soud se s žalobami obrátily další celebrity, včetně fotbalové supestar Waynea Rooneyho. Celkový počet možných obětí odposlechů se vyšplhal na téměř 4800.