Obranné zabezpečené pásmo se po dokončení potáhne podél celých hraničních úseků, které Polsko sdílí s Ruskem a Běloruskem. Pevnosti budou i u hranic s Ukrajinou.
Jde především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
Uvedl to americký Institut pro studium války (ISW), který překonaná opevnění označil za sérii nejlépe připravených opevnění rozmístěných jako součást téměř souvislého pásu protitankového příkopu.
V inzerátech je za práci v cyklech od 30 do 90 dnů nabízen plat asi 31 500 až 91 200 korun. Opevnění budou stavět v Záporožské a Luhanské oblasti a v Belgorodské oblasti na západě Ruska.
Slezské zemské muzeum v Opavě dokončuje rekonstrukci jedné ze svých nejvýznamnějších předválečných pevností – betonového pohraničního srubu nazvaného ALEJ.
Podobných pevnostních objektů, jako je pěchotní srub R-S 71, je v Orlických horách a na Králicku stovky. Často se o ně starají nadšenci. Další rozvoj ale brzdí složité majetkoprávní vztahy.
Konspirační teorie, které převzali někteří lidé z ruských médií, jsou doplněné o vizualizaci údajného mariupolského bunkru. Jak ale ověřil server iROZHLAS.cz, jde o ilustraci deskové hry.
V nabídce je například pozemek u zámeckého parku v Týnci u Janovic nad Úhlavou na Klatovsku nebo dva pozemky v Plzeňském kraji. K dispozici jsou i objekty z bývalého pohraničního opevnění.
Ukrajina začala s výstavbou opevnění podél hranice s Ruskem. To má zabránit pronikání proruských separatistů do země. Obří příkop mají z velké části postavit vojáci, už teď se ale přihlásily tisíce dobrovolníků, kteří chtějí při výstavbě pomáhat.
Těsně před druhou světovou válkou vybudovala československá armáda v pohraničí tisíce malých železobetonových bunkrů. Dodnes se řada těchto bunkrů zachovala a v některých jsou i muzea. Díky několika nadšencům vzniklo jedno před lety také v bunkru u šumavského Annína. Otevřené je několikrát do roka. Třeba právě o tomto víkendu.
Před budovou Generálního štábu v Praze Dejvicích je k vidění výstava s názvem „Hranice z betonu a oceli". Nabízí pohled do historie pohraničních pevností, kde sloužil v době mobilizace v roce 1938 jako podporučík Josef Načeradský, který letos v březnu oslavil sté narozeniny.
Poslechový sál Městské knihovny v Nové Bystřici nabízí svým návštěvníkům zajímavou výstavu. Lidé si tam mohou prohlédnout opevnění Novobystřicka z let 1936 až 1938. Autorem výstavy je Miloslav Sviták, provozovatel nedalekého Muzea československého opevnění.
Muzea v Králické pevnostní oblasti připravila společný víkend včetně prodloužené otevírací doby a speciálních prohlídkových tras, v jednom dni můžete navštívit až pět věcí najednou.