Armádní generál Mušaraf se moci v Pákistánu zmocnil při vojenském převratu v roce 1999. Na Západě se těšil oblibě i díky svým výzvám, aby muslimové přijali životní styl „osvícené umírněnosti“.
Nehoda patří k těm nejhorším v Asii za posledních deset let. Podle Světové zdravotnické organizace zemřelo v roce 2018 na pákistánských silnicích více než 27 tisíc lidí.
Server televize CNN uvedl, že výpadek postihl téměř celou zemi a je nejhorší od ledna 2021, kdy se do tmy na několik hodin ponořilo skoro 90 procent země.
Muž se na sňatku dohodl s rodinou oběti, kterou je neslyšící žena. Nátlak ze strany rodiny i společnosti je v případech znásilnění běžné a případ se obvykle řeší mimosoudní cestou.
Stalo se tak poté, co se v Pákistánu začalo stupňovat násilí po ukončení příměří mezi Islámábádem a Tálibánem. Pákistánské úřady zpřísnily bezpečnostní opatření před modlitbami a na veřejných místech.
Parača byl zatčen v Thajsku necelé dva roky po teroristických útocích v USA z 11. září 2001. Přes rok pak strávil v americkém vojenském vězení v Afghánistánu.
„Od ledna do května bylo v Pákistánu docela sucho. Léto zde běžně začíná v květnu, ale letos přišlo už v dubnu. A pak se najednou v červnu počasí změnilo,“ popisuje pákistánský novinář Khan.
Podle Reuters je to jeho zatím nejrazantnější výrok namířený k demonstrantům. Při pátečních střetech přišel o život jeden příslušník revolučních gard a jeden člen dobrovolných oddílů basídžů.
Pákistánská armáda nemíří zdaleka jen na ty, kteří proti pákistánskému státu pozvedli zbraně – z měst, vesnic a univerzitních kampusů systematicky mizí aktivisté, studenti, lékaři, učitelé a další.
„Pákistán potřebuje mohutnou finanční podporu, aby mohl reagovat na tuto krizi, která už napáchala škody za zhruba třicet miliard dolarů,“ uvedl Guterres.
Krize, která vypukla letos v létě, je zatím poslední extrémní meteorologickou událostí, která je často označována za jednu z nejzranitelnějších vůči změně klimatu.
V některých místech voda z jezera začala přetékat, což způsobilo paniku v okolních obcích. Úřady se proto rozhodly vodu z jezera rozbitím hráze vypustit.
V jižní provincii Sindh se blíží záplavová vlna, která vznikla rozvodněnou řekou Indus. Do oblasti vyslala pákistánská vláda vrtulníky a čluny, probíhá evakuace.
„Klimatickou humanitární katastrofou ohromných rozměrů“ označuje pákistánská ministryně pro klima aktuální situaci způsobenou přívalovými dešti - povodně zasáhly přes 33 milionů lidí.
V posledních letech jeho okolí věnovalo hlavní pozornost jeho přežití, ochraně, utajení. Nebyl operativcem, který by řídil Al-Káidu ve světě,“ říká Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.
Tři horolezce bude na cestě doprovázet i režisér Tomáš Galásek. Zaznamená celou jejich cestu z Česka, přes Islamabád až po základní tábor. V minulosti již se skupinou natočil dokument Nebeská past.
Síla zemětřesení dosahovala 5,9 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Nejvíce potvrzených obětí má východoafghánská provincie Paktika a přilehlá provincie Chóst.
Pákistánský ministr pro rozvoj Ahsan Iqbal požádal občany, aby konzumaci čaje snížili o jeden až dva šálky denně. Pákistán má totiž v současnosti devízové rezervy jen na dva měsíce.
Chána sesadil začátkem dubna parlament, když mu vyslovil nedůvěru. Nahradil ho Šabház Šaríf. Chán a jeho příznivci chtějí vládu přinutit k vypsání předčasných voleb.
České televizi to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Pákistánský nejvyšší soud ve středu zamítl odvolání celního úřadu, který s jejím odjezdem nesouhlasil.
Pákistánský premiér Imran Chán měl čelit hlasování o nedůvěře, to ale jeho strana zablokovala, když místopředseda parlamentu pokus o sesazení šéfa kabinetu odmítl jako protiústavní.