Pákistán se ke vzniklé situaci vyjádřil již ve čtvrtek, podle něj vyletěla hypersonická zbraň ze Sirsy na severu Indie ve středu večer. Nehoda si nevyžádala žádné oběti na životech.
„Zhruba devět milionů lidí a k tomu milion dětí se nachází ve velice těžké situaci – pokud nedostanou humanitární pomoc, jejich život se ocitne v přímém ohrožení,“ varuje pracovník Člověka v tísni.
„Siddíkíová není v USA příliš známá, v Pákistánu to je ale velké jméno – mnozí ji považují za nevinnou oběť,“ říká analytik o Pákistánce, jejíž propuštění požadoval únosce z texaské synagogy.
Jeden z policistů zemřel, druhý utrpěl zranění. K útoku se přihlásila pákistánská odnož Tálibánu. Pákistán a sousední Afghánistán jsou dvě poslední země světa, kde se stále vyskytuje dětská obrna.
Propuštění v sobotu se očekávalo. Ministerstvo zahraničí v pátek oznámilo, že soud v Láhauru vyhotovil písemný rozsudek o osvobození. Byl tak splněn procesní úkon nezbytný pro propuštění
Při útoku byli zabiti dva příslušníci policejního sboru a šest civilistů, včetně malé dívky. Útok se stal v době, kdy představitelé hnutí Tálibán dojednali měsíční příměří s pákistánskou vládou.
Terezu Hlůškovou pákistánský soud zprostil obhajoby z podezření pašování drog poté, co ji celníci zadrželi v lednu 2018 na mezinárodním letišti v Láhauru a objevili u ní devět kilogramů heroinu.
Pákistánští celníci zabavily u Češky Terezy Tůmové v lednu 2018 na letišti v Láhauru devět kilogramů heroinu. V březnu 2019 byla odsouzena k více než osmi letům vězení.
Lidé jsou smutní, Tálibán vzal lidem svobodu a demokracii, říká v rozhovoru pro Radio Prague International Afghánka Zakia. Ceny rostou, lidem nikdo neplatí a nemají peníze, dodává.
Podle mluvčího se společnost musela vypořádat s náhlými změnami, kdy byly na poslední chvíli upravované regulace či povolení k letu. Tálibán také nařídil snížit cen letenek na úroveň před pádem vlády.
Jakub Vlček a Petr Macek zdolali v září horu Rakapoši, kvůli potížím při sestupu je ale musel do bezpečí dopravit vrtulník. Pákistán nechtěl horolezce propustit, dokud nezaplatí náklady za záchranu.
V oblasti, kde je velmi špatná infrastruktura, pokračují záchranné práce, do nichž se zapojila i armáda s vrtulníky. Nejblíže epicentru je město Harnai, kde žije asi 11 000 lidí.
Čína volí strategii své vlastní humanitární pomoci, skrze kterou se snaží o získání sympatií diktátorů a vytlačení západních zemí, polemizuje komentátor Ivan Štern.
Horolezce zatím vrtulník nemohl vyzvednout kvůli příliš velké výšce a hlavně nevhodnému terénu pro přistání. V úterý jim alespoň dopravil lana, vodu, potraviny a léky a trojice zahájila sestup.
Dva čeští horolezci uvázli na hoře Rakapoši v Pákistánu. Armáda se snaží o jejich vyproštění, tomu však brání špatné počasí. Podle horolezce Marka Holečka při sestupu hrozí nebezpečí lavin.
Jeden z Čechů má podle listu Dawn akutní horskou nemoc, kterou způsobuje nedostatek kyslíku ve vysoké nadmořské výšce. V místě je přibližně minus 30 stupňů Celsia.
Podle reportéra Geo News jsou všichni tři horolezci v pořádku. Vrtulníku se u nich ale kvůli silnému větru nepodařilo přistát- Znovu se k nim pokusí dostat v pondělí ráno.
Policista Muhammad Naváz uvedl, že v troskách domů v okresu Torghar bylo nalezeno 11 těl. Doplnil, že záchranáři po dalších obětech, mezi nimiž jsou ženy a děti, pátrají.
„Máme všechna technická povolení pro letecké operace. Náš první komerční let zajistí stroj Airbus A320, odletí z Islámábádu do Kábulu 13. září. V tuto chvíli máme 73 zájemců o let,“ uvedl mluvčí PIA.
Tomský tvrdí, že američtí experti zřejmě nebyli schopni svým politickým špičkám vysvětlit principy islámu ani to, jak fungují fanatické bojové skupiny.
„Je to nejextrémnější a nejnásilnější ze všech džihádistických militantních skupin v Afghánistánu,“ píše BBC o organizaci Islámský stát-Chorásán, která stojí za čtvrtečním útokem u letiště v Kábulu.
Migrační trasa, která je známá také jako „zlatý půlměsíc“, byla vytížená už dříve, v posledních týdnech ji ale využívá stále větší počet afghánských utečenců. Nárůst se počítá v desítkách procent.
Přestože předáci Tálibánu slibují smířlivý postoj k představitelům bývalého režimu, je otázkou, co skutečně nastane, až Tálibán konsoliduje svou moc, upozorňuje bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Čína určitě nechtěla mít americké vojáky příliš blízko, ale současně jí vyhovovalo, že někdo zajišťoval v nestabilním Afghánistánu jakýs takýs klid. A navíc na vlastní náklady.
Islamistické hnutí v posledních dnech dobylo velký počet provinčních středisek, některá se přitom jako Džalálábád vzdala bez boje. Pod kontrolou jich má už více než 20 z 34 a ovládá většinu země.
„Myslela jsem si, že je divnej. Proč mě rovnou žádá o ruku? Vždyť si jenom zaléváme brambory a někdy si večer popovídáme,“ vzpomínala před publikem Letní filmové školy účetní Zdenka.