Pákistánský soud propustil muže odsouzeného za znásilnění poté, co souhlasil, že si svou oběť vezme

Pákistánský soud po intervenci rady starších rozhodl o propuštění na svobodu muže odsouzeného na doživotí za znásilnění poté, co souhlasil, že si vezme svou oběť. Na sňatku se dohodl 25letý násilník Davlat Chán s rodinou mladé neslyšící ženy, která porodila jeho dítě. Rozhodnutí budí pohoršení u organizací na ochranu lidských práv, píše The Guardian.

Islámábád Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Znásilnění (ilustrační foto)

Rozhodnutí podle lidskoprávních organizací legitimizuje sexuální násilí na ženách v zemi (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Chána v květnu okresní soud v provincii Chajbar Pachtunchvá odsoudil na doživotí. Po intervenci místní rady starších však rodina a usvědčený násilník uzavřeli dohodu a tu následně posvětil vrchní soud v Péšávaru. Chán byl poté propuštěn na svobodu.

Nejméně stovce íránských demonstrantů hrozí trest smrti, uvádí organizace Iran Human Rights

Číst článek

„Strany záležitost urovnaly zásahem příbuzného a staršího člena rodiny, což je v nejlepším zájmu stran. Kompromis byl dosažen v nejlepším zájmu dítěte a jeho matky, která je zvláštní osobou,“ uvádí se v soudním dokumentu.

Rozhodnutí pobouřilo skupiny hájící lidská práva a aktivisty, podle nichž legitimizuje sexuální násilí na ženách v zemi, kde většina případů znásilnění není nahlášena. I v případě nahlášení je stíhání komplikované a odsouzeny jsou jen asi tři procenta sexuálních násilníků, uvádí nevládní organizace War Against Rape se sídlem v pákistánském Karáčí.

‚Středověké myšlení soudců‘

Vyhrožování a nátlak ze strany rodiny a společnosti jsou v případech znásilnění běžné a oběti a rodina obvykle řeší záležitost mimosoudní cestou v obavě ze stigmatizace. Pákistánská aktivistka za lidská práva Tahira Abdulláhová považuje nucení ženy ke sňatku s mužem, který ji znásilnil, za nelidské.

Tálibán zakázal ženám chodit do práce v nevládních organizacích. Tvrdí, že se tam dost nezakrývaly

Číst článek

„Pákistánské zákony se musí změnit tak, aby znásilnění bylo trestným činem proti státu a ne proti soukromé osobě,“ říká Abdulláhová. Bohatí a mocní si totiž vynucují finanční vyrovnání nebo „odpuštění“ u chudých. Pokud by pachatele za znásilnění žaloval stát, dohoda a finanční vyrovnání by nebyly možné, vysvětluje aktivistka.

„Soud dal nejen přednost rozhodnutí džirgy (rady starších) před rozhodnutím soudu, ale také před zákony a pákistánskou ústavou. Pákistánské zákony na ochranu žen se sice v posledních dvou desetiletích zlepšily, ale myšlení soudců, kteří tyto zákony uplatňují, zůstává středověké,“ míní právník zabývající se lidskými právy Usáma Malik.

Toto rozhodnutí je nejen fackou do tváře ženám v celé zemi, ale také hendikepovaným lidem, a dává najevo, že jejich tělo si lze koupit za určitou cenu,“ dodává.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme