Od začátku války na Ukrajině Marija a Maksim Vojtovičovi v Česku bydlí, pracují, platí nájem i daně a starají se o dvě dcery. Starší z nich je vážně zdravotně postižená a potřebuje celodenní péči.
Ohrožené děti do čtyř let budou moci podle nového zákona zůstat v zařízeních poskytujících okamžitou pomoc maximálně dva měsíce. V průměru ale nyní zůstávají děti v Klokáncích tři až čtyři měsíce.
Ženy a dívky na celém světě podle průzkumů zastanou 76 procent veškeré domácí práce a péče. Oproti mužům tím stráví o tři hodiny denně více. A není to jenom praní, vaření či nákup.
Děti jsou prostě přestěhované na místo, které si nevybraly, ve stavu, kdy jim není dobře, a mají začít žít s lidmi, které vůbec neznají. A vychovatelům může vadit i to, že projevují málo vděku.
Při rozhodování o nároku se zohledňuje například vliv péče o děti na kariéru rodiče. Hledá se ten, kdo byl na rodičovské dovolené, kdo zůstával doma s nemocným dítětem nebo kdo si zkrátil úvazek.
Herečka Tereza Ramba bude tváří nového filmu, který vzniká podle knihy Michaely Duffkové Zápisník alkoholičky. „Když jsem si přečetla scénář, tak jsem se skoro pozvracela,“ přiznává.
Sloučení dvou soudních řízení do jednoho by znamenalo jen jeden soudní poplatek, takže by nově měl rozvod dohodou stát místo dvou jen jeden tisíc korun.
Zatím dětské skupiny dostávají na každé dítě měsíčně necelých deset tisíc korun z evropských dotací. Peníze ale dojdou už během příštího školního roku a další zatím stát negarantuje.
Zatímco 30 tisíc rodičů se 18 až 24 hodin denně stará o své děti, odlehčovacích služeb pro děti je registrovaných 70. Síť podobných služeb v Česku chybí.
„Tlak rodičů a jejich rozhořčení zčásti chápu. Čekala bych ale spíše snahu zjistit, co se dělo s mým dítětem, než že o tom někdo točil,“ napsala serveru iROZHLAS.cz Barbora Boháčková.
Sněmovna se ve středu shodla i na zjednodušení vyplácení příspěvků na bydlení a na dítě, možnosti pro podnikatele zažádat si o denní podporu nebo o dvouletém odkladu elektronické evidence tržeb.
V pravidelném výběru z médií, který sestavil Radiožurnál, se dočtete například o opatřeních, které by měly živnostníkům zpřístupnit platební terminály a omezit tak používání hotovosti.
„Primárně má péči o malé dítě zastávat hlavně matka... Jsem ale určitě pro to, aby se muž do rodiny zapojoval a žil v ní,“ uvedla v pořadu Pro a proti Jochová.
Podle průzkumu organizace Klub svobodných matek třetina samoživitelek musí vystačit s měsíčním příjmem pod 10 tisíc korun, alimenty na děti pak dostává pouze polovina.
Eva Michaláková, které norské úřady odebraly děti, se letos bude moci ještě dvakrát setkat se svým mladším synem. Setkání se starším jí sociální služba neumožní. ČTK to dnes sdělil Petiční výbor na podporu rodiny Michalákových, podle něhož plán schůzek vyplývá z dopisu, který prostřednictvím rodiny dostali její právníci v Norsku i Česku.
Krajský soud v Hradci Králové poslal na 15 roků do vězení matku a jejího druha. Ti šestiletému chlapci, který trpěl cukrovkou, nepodávali inzulín. Údajně na radu léčitelů. Chlapec kvůli tomu v dubnu 2013 zemřel. Muž i žena se proti rozsudku na místě odvolali.
O dětské jesle už se od roku 2014 nebude starat stát. Původně mělo být v jeslích místo pro třicet procent dětí do tří let, to už ale teď nebude starost ministerstva zdravotnictví. Od ledna budou jesle jen v rukách soukromníků, v lepším případě obcí. Podmínky na provoz už nebudu tak přísné. O děti už nebudou muset pečovat zdravotní sestry. I tak ale péče o nejmenší bude stát tisíce korun.
Pěstounská péče je od nového roku lépe odměňovaná a pěstouni mají také nárok na větší pomoc odborníků. Změny, které mají dát dětem lepší šanci na normální život v náhradní rodině, prosadilo ministerstvo sociálních věcí, a to i přes kritiku části veřejnosti a veto prezidenta.
Méně dětí v dětských domovech, víc u pěstounů. To je podstata novely zákona o sociálně právní ochraně dětí, kterou má dnes znovu na programu poslanecká sněmovna. Novela, kterou už poslancům vrátil Senát a v září vetoval prezident republiky, chce postupně rušit ústavní péči a víc peněz dát profesionálním pěstounům.
Podle právně závazné věty Nejvyššího soudu v Brně je nezřízeným životem takové chování, které „evidentně vybočuje z rámce obecné představy o chování v souladu s dobrými mravy“. Soudy se podle právně stanovené definice mají řídit například při rozhodování o dědictví nebo vydědění.