Peníze na provoz dětských skupin pomalu docházejí. Poslanci otázku dalšího financování stále nevyřešili
Provozovatelé některých dětských skupin řeší dilema. Neví, jestli mají v příštím roce ještě pokračovat. Řada z nich přijde o peníze z evropských dotací, prostředky ze státního rozpočtu ale stále schválené nejsou. Přestože návrh zákona, který řeší jejich financování, míří v Poslanecké sněmovně ke třetímu čtení, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce vyjednat nový kompromis.
Spory svých dvouletých svěřenců řeší v pražských Dejvicích ředitelka dětské skupiny Oříšek Veronika Nováková denně. Nejraději by ale vyřešila spory poslanců, kteří rozhodují o budoucnosti jedenácti set dětských skupin.
Řada dětských skupin čelí kvůli nedostatku financí nejistému osudu. Poslechněte si reportáž Terezy Beránkové
„Rodiče neví, na čem jsou. Nemůžeme jim teď slíbit, jestli budeme moct pokračovat,“ řekla Radiožurnálu Veronika Nováková.
Zatím dětské skupiny dostávají na každé dítě měsíčně necelých deset tisíc korun z evropských dotací. Peníze ale dojdou už během příštího školního roku a další zatím stát negarantuje.
„První dětské skupiny by mohly být bez jakýchkoli dotací od února 2022 a poslední pak v červenci 2022,“ upozorňuje předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin Daniela Celerýnová.
Spory o podmínky
Dát peníze dětským skupinám chtějí poslanci napříč politickým spektrem – jenže každá strana za jiných podmínek. Vůbec největší spory teď panují kolem výše školného, které platí rodiče. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce, aby rodiny platily maximálně 2000 korun za měsíc.
„Pokud platíte sedm, osm, deset tisíc korun za to, abyste mohli jít pracovat a aby bylo o vaše dítko dobře postaráno, a zároveň stát do tohoto lije deset tisíc, tak je to naprosto nehorázná částka. Smyslem tohoto zákona je nemít elitní školky,“ uvedla Maláčová.
Přeměna dětských skupin na jesle míří ke schválení. Shoda nepanuje na věku dětí nebo výši příspěvku
Číst článek
Tomu se ale brání provozovatelé z velkých měst – nájmy jsou podle nich vysoké a skupiny by se nevyplatilo provozovat. „Když vezmu 9800 korun jako příspěvek od státu nebo EU, tak to jsou jenom naše mzdy. V tom nejsou vůbec žádné náklady na provoz. Máme 50 tisíc nájem včetně poplatků. Když by to bylo jen 2000 korun, tak my to prostě nezvládneme,“ vysvětluje Jana Lišková z Rodinného a komunitního centra Paleček.
S Maláčovou nesouhlasí ani koaliční hnutí ANO. Podle něj by žádný limit pro výši školného existovat neměl. „Aby mohly mít nějakou specifickou službu. Pokud chci dát třeba dítě do dětské skupiny, kde se bude mluvit jen anglicky nebo tam budou mít speciální lesní školku,“ míní poslanec ANO Aleš Juchelka.
Věkové omezení
Peníze ale nejsou jediný problém. Podle návrhu zákona by nově měly dětské skupiny navštěvovat maximálně tříleté děti. To by mohla být podle poslankyně KDU-ČSL Pavly Golasowské komplikace pro ty, kteří využívají podnikové dětské skupiny, případně ty, které zřizují obce.
Praha otevře centrum odlehčovacích služeb pro děti s postižením. Má ulevit vyčerpaným rodičům
Číst článek
„Některé obce nemají možnost mateřských školek nebo jiných zařízení a to je pro nás velký otazník,“ varuje Golasowská.
Třeba Piráti pak mají pochybnosti o technických normách – podle poslankyně Olgy Richterové by jen kvůli nevyhovujícímu osvětlení mohly skončit skupiny hlavně ve velkých městech. „Pokud neprojde to zmírnění navrhovaného limitu na osvětlení, tak v Praze zavřou dětské skupiny, protože nenajdou vhodné prostory,“ řekla Richterová.
Podle novely by měly dětské skupiny spadat pod jesle. Pečující osoby také budou muset absolvovat 160hodinový kurz chůvy. Pozměňovacích návrhů se před závěrečným čtením ve sněmovně sešlo okolo tří desítek. „Pokusíme se najít na novém půdorysu nový kompromisní návrh a pevně doufám, že to stihneme včetně projednání v Senátu k 1. červenci,“ plánuje Maláčová.
V současnosti dětské skupiny navštěvuje podle dat Asociace dětských skupin zhruba 15 tisíc dětí. Jejich věkový průměr je nejčastěji 2 a čtvrt roku.
