Branimirovi Biočićovi a jeho týmu se povedlo natočit skupinu plejtváků tmavých u chorvatského ostrova Vis. Kytovci se v této oblasti vyskytují pouze zřídka.
Vědci už odhalili mikroplasty v placentách těhotných žen, mateřském mléku, lidské krvi i v plicích. Drobné částečky byly nalezeny po celé planetě, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány.
Návštěvnicí Národního muzea si budou moct po pěti letech opět prohlédnout legendární kostru plejtváka myšoka. K vidění je spolu s dalšími 1500 předměty v rámci nové stálé expozice Zázraky evoluce.
V roce 2019 vyplavilo moře v oblasti Sanfranciského zálivu nejméně 13 uhynulých plejtvákovců a vědci vyjádřili obavu, že hladověli a nedokázali dokončit každoroční putování z Mexika na Aljašku.
I když podmořským geologům velrybí písně většinou vadí, český vědec Václav Kuna objevil, že by šly využít. Jejich odrazy ode dna totiž pomohou určit složení a sílu spodních vrstev oceánské kůry.
Podle BBC si je fotograf „na více než sto procent“ jist, že lachtan skončil dobře a nakonec odplul. Mořští predátoři – velryby, lachtani, delfíni a žraloci – podle něj loví ve stejném hejnu.
„Cítil jsem tlak kolem pasu a okamžitě jsem věděl, co se děje,“ uvedl Rainer Schimpf. Plejtvák si ale podle něj ihned uvědomil, že o potápěče nemá zájem a vyplivl ho.
Během poslední tříměsíční velrybářské výpravy ulovilo Japonsko 177 plejtváků. Japonsko se hájí tím, že ryby loví kvůli výzkumu, přitom se netají tím, že většina masa putuje do restaurací a obchodů.
V létě mnozí tráví čas sledováním ryb. To, co se stalo návštěvníkům pláže v americkém Orange County, se jen tak nepodaří. Jen kousek od břehu se v moři objevila velryba a způsobila velký poprask.
Výzkum velryb může probíhat bez zabíjení, vzkazují Australané Japoncům. Právě Tokio totiž obhajuje každoroční zabíjení kytovců vědeckými účely. Řada zemí i ochránci zvířat ovšem namítají, že zabíjení kytovců pro vědecké účely je pouhou zástěrkou pro komerční lov. Austrálie ale přichází s novou metodou bádání, která životy vzácných velryb nijak neohrozí.
