Písně plejtváků pomohou s průzkumem oceánské kůry. S řešením přišel český vědec
Výzkum velrybích písní by mohl odhalit podpovrchové struktury v hlubokých mořích. I když podmořským geologům velrybí písně většinou vadí, český vědec Václav Kuna z Geofyzikálního ústavu Akademie věd objevil, že by šly využít. Jejich odrazy ode dna totiž pomohou určit složení a sílu spodních vrstev oceánské kůry.
Seismologové, kteří zkoumají třeba otřesy na dnech moří, mají u dna stanice, které zaznamenávají nejrůznější vlny včetně těch zvukových a tedy i zvuky, které vydávají velryby. Tihle obři, v tomhle případě plejtvák myšok, jsou velmi hlasití a jejich zpěv se může nést až tisíce kilometrů.
Výzkum velrybích písní by mohl odhalit podpovrchové struktury v hlubokých mořích. Jak? Vysvětlí Ondřej Ševčík, uslyšíte i velrybí zpěv
Ve zvuku velrybí písně, kterou zaznamenal český vědec Václav Kuna, jsou důležité dva opakující se pulsy. První je hlasitější a vždy asi po dvou sekundách mírně slabší, což je ozvěna, která je pro vědce důležitá.
Pod hladinou moře jsou to průměrně tři až čtyři kilometry ke dnu oceánu, kde začíná oceánská kůra: jako první jsou to sedimenty, pak vrchní vrstva vyvřelin a spodní vrstva.
4:35
Tisíce keporkaků míří každý rok k Havaji. Aby cestu přežili, musí pořádně přibrat, sledují to vědci
Číst článek
Jak celý princip podpovrchového zobrazování funguje, vysvětluje pro Český rozhlas Plus autor studie Václav Kuna z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, který velrybí písně zkoumal na Oregonské univerzitě ve Spojených státech:
„Když velryba vytvoří zvuk, šíří se všemi směry. Paprsky se šíří po různých trajektoriích, které prochází všemi vrstvami v zemské kůře a různě se odráží a vrací se na seismologickou stanici.“
Při nárazu zvukové vlny na nějaké rozhraní ve spodních vrstvách zemské kůry část energie projde a část se odrazí. Vědci pak díky tomu dokážou přesně rozeznat, kde začíná pod povrchem, jaká vrstva a jak je tlustá.
„To dokážeme zjistit z času příchodu jednotlivých vlnových skupin. Vidíme totiž, jak rychle na stanici přicházeli jednotlivé vlnové skupiny, a tom základě dokážeme spočítat jejich trajektorii a jaké byly vlastnosti vrstev ve kterých se vlna šířila.“
Písně plejtváků mohou pomoci při studiu oceánské kůry
Nová studie publikovaná v časopise #Science ukazuje, že písně velryb druhu plejtvák myšok mohou být použity pro seismické zobrazování oceánské kůry. Autorem studie je Václav Kuna z @GFÚ AVČR.
Více:
ig.cas.cz/pisne-plejtvak…
13:14 – 12. 02. 2021
Nová studie, na níž se podílel také John L. Nábělek, vyšla v prestižním vědeckém časopise Science.
Velrybí písně a vzduchová děla
Standardně se v seismickém průzkumu podpovrchových struktur využívá takzvaných vysokotlakých vzduchových děl, která ve vodě vytváří akustické signály. Tento způsob je ale drahý a problematický, protože se přichází na to, že zvířatům v moři škodí.
Tyto dva aspekty jsou na druhé straně výhodou sběru dat pomocí zvuků velryb. Nevýhodou sice je, že to není tak přesná metoda, ale v oblastech kde jsou velryby, by mohla být velmi levná.
Hlavní aplikace obou metod je pak ve výzkumu a přesnější lokalizaci mořských zemětřesení.
„Kromě toho ale znalost oceánské kůry využívá geologie nebo klimatologie, takže to jsou další možné aplikace. Osobně bych ale nejvíce doufal, že tento článek může ukázat, že velrybí zvuky i zvuky dalších zvířat v oceánu obsahují nejen informaci o živočichovi, ale nesou informaci i o samotném oceánu a o okolí, ve kterém se šíří,“ uzavírá Václav Kuna.
