Austrálie má novou metodu výzkumu velryb. Japonci už jejich zabíjení neobhájí
Výzkum velryb může probíhat bez zabíjení, vzkazují Australané Japoncům. Právě Tokio totiž obhajuje každoroční zabíjení kytovců vědeckými účely. Řada zemí i ochránci zvířat ovšem namítají, že zabíjení kytovců pro vědecké účely je pouhou zástěrkou pro komerční lov. Austrálie ale přichází s novou metodou bádání, která životy vzácných velryb nijak neohrozí.
Austrálie úspěšně vyzkoušela novou metodu sledování velryb. Podle Canberry tak není nutné, aby zejména Japonsko, na které kvůli tomu dokonce podala žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu, zabíjelo kytovce pro vědecké účely.
Nad hladinu se na chvíli vynořil největší živočich naší planety dosahující délky 31 metrů a vážící více než 180 tun, tedy zhruba tolik jako třicet slonů dohromady. Po několika vteřinách, kdy plejtvák obrovský vydechl vzduch z plic a nad jeho tělem se objevil vysoký oblak páry, zase mizí v mořské hlubině.
Osud tohoto elegantního savce ale může být brzy zpečetěn. V současnosti totiž světové oceány brázdí už jen několik tisíc jedinců. Přesto jeho populaci (a stejně tak i dalším druhům kytovců) svitla naděje.
V čem spočívá nová australská metoda výzkumu velryb, zjišťoval redaktor Českého rozhlasu Robert Mikoláš
Australští experti totiž oznámili, že dokážou zjistit přítomnost plejtváků na stovky kilometrů daleko. Lokalizovat je mohou díky odposlouchávacímu zařízení, které zachycuje zvuky vydávané velrybami. Mimochodem jejich život de facto právě na zvuku, kterým se dorozumívají, závisí.
Členové speciálního australského týmu rozmístili v první polovině letošního roku v Bassově průlivu ultrazvukové bójky a díky nim dokázali během dvaceti dnů zachytit více než stovku velryb modrých, tedy plejtváků obrovských.
Tato metoda ovšem může být použita i v případě ostatních kytovců, a jak prohlásil australský ministr životního prostředí, vědci tím vysílají i jasný vzkaz Japoncům. Jinými slovy: jejich argumenty ohledně lovu pro vědecké účely už ztrácejí smysl.
Výzkum, jehož cílem je záchrana velrybí populace, je prý navíc o to důležitější, že lov velryb kvůli získávání vědeckých poznatků nově oznámila i Jižní Korea. Mezinárodní moratorium na lov velryb přitom bylo vydáno už v roce 1986. Island, Norsko a Japonsko ho ale dosud nedodržují, respektive se ho snaží obcházet.
Vláda Austrálie spolu s Novým Zélandem se proto snaží zastavit zabíjení kytovců v antarktických vodách. Jak Canberra připomíná, velryby brázdily světová moře už deset milionů let předtím, než se objevil první člověk, a doufá, že tato zvířata zůstanou součástí světové fauny i v budoucnu.
