O studium pohřebnictví není velký zájem. Pozoruje to vedení akademie ve Světlé nad Sázavou, které takový obor nabízí jako jediná škola v zemi. K maturitě se tam letos dostanou jen čtyři lidé.
„Když jsem například přišla do pohřební služby, tak se mě ptali, kde mám pohřební obleček. Samozřejmě jsem žádný neměla, protože moje miminko mělo asi 30 centimetrů,“ vypráví Kábová.
Do nižší sazby DPH se mají od ledna přesunout také například léky nebo tištěné noviny. Vůbec žádná daň z přidané hodnoty se nebude připočítávat u knih. Ani tam ale není jisté, že ceny klesnou.
Ačkoliv mají všechny lidské pozůstatky skončit na oficiálním místě, podle provozovatele pohřební služby je běžné, že Češi vysypávají popel svých zesnulých tam, kde si to nebožtík přál.
Web The Insider hovořil se zaměstnanci pohřebních ústavů i krematorií, kteří potvrdili vysokou poptávku jak ze strany zákazníků, tak od těch, kteří by chtěli zaškolit a sami začít služby poskytovat.
Lidské ostatky se při kompostování ukládají do uzavřené nádoby spolu s materiály, jako jsou dřevní štěpka, vojtěška a sláma. Působením mikrobů se postupně rozkládají a do měsíce vzniká zemina.
Při kremaci se do ovzduší uvolňuje řada škodlivých látek a je energeticky náročná. U tradičních pohřbů je naopak problematická rakev a oděv zesnulého – obojí obsahuje plasty, které se nerozloží.
Nemocí covid-19 se nakazila majitelka ústavu, která byla kvůli průběhu nemoci převezena na pevninu, a pozitivní test měl i její syn. Práci teď vykonává pouze jeden zaměstnanec.
A ministerstvo pro místní rozvoj je nově chce podle mluvčího Viléma Frčka zařadit do nejrizikovější skupiny zařadit. Doporučilo zároveň krajům, aby jim pomohly s ochrannými pomůckami.
Bydlení si v Česku nemohou dovolit dostatečně vytopit necelá tři procenta obyvatel, píše deník E15. A podle Deníku se až 3000 dětí v Česku léčí s poruchou spánku. Více se dozvíte ve výběru z médií.
Gramodesky slaví v posledních letech velký návrat. Britský obchodník si řekl, že tohle médium by se dalo kromě poslechu a mixování hudby využít také k ukládání mrtvých.
Novelu, která počítá se zpřísněním podmínek v pohřebnictví, schválil Senát. Noví podnikatelé by museli nově skládat zkoušku a mít praxi v oboru. Norma taky zakazuje nejlevnější papírové rakve.
Radnice v Česku vypravují na vlastní náklady stále více pohřbů. Jeden takový obřad vyjde města zhruba na 7000 korun. O peníze následně radnice žádají stát nebo dědice, kteří však mnohdy mají finanční problémy. Situaci by mohla zlepšit novela zákona o pohřebnictví, kterou chystá ministerstvo pro místní rozvoj.
Do Česka přichází další pojišťovna, která se zaměřuje mimo jiné i na pohřby. Nabízí rizikové životní pojistky třeba pro případ smrtelné autonehody nebo úrazu. Lidé starší padesáti let tak můžou předejít situaci, kdy by za ně pohřeb museli platit jejich blízcí. Právě v byznysu kolem pohřbů podniká stále více firem.
Máte černou barvu spojenou se smutkem? Nenechte se mýlit, právě bílá barva bývala pohřební. Tuto a spoustu dalších zajímavostí přináší od zítřka nová výstava v jihlavském Muzeu Vysočiny. Mapuje významná pohřební místa, až neuvěřitelné rituály a také ukazuje náhrobní kameny, které se našly při archeologickém výzkumu v kostele sv. Jakuba.
V České republice přibývá sociálních pohřbů i právních sporů o hroby, tvrdí veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. Ombudsman také upozorňuje na to, že sporům o hroby, k nimž dochází, by lidé mohli snadno předcházet – lepší komunikací s úřady i mezi příbuznými.
Začátek listopadu patří téměř všude vzpomínce na mrtvé. Většina lidí chodí na hřbitovy, aby uctila památku svých blízkých. Pro obchodníky jsou tak dušičkové svátky zlatým dolem. V sousedním Německu se často kritizuje, že se všechno, co souvisí s pohřebnictvím, stalo tvrdým byznysem, na který pozůstalí doplácejí.
Zloději aut řádící na německo-česko-polském trojmezí ukradli dodávku s dvanácti nebožtíky. Po tělech zesnulých policie od pondělí neúspěšně pátrá. Východoevropské gangy v Německu u polských a českých hranic odcizí týdně desítky aut.
V Maďarsku chystají zpřísnění zákona o pohřebnictví. Důvodem je výrazný nárůst počtu uren, které si rodiny berou domů. Úřadům se nelíbí, že ostatky svých blízkých příbuzní uchovávají na neevidovaných místech nebo popel nekontrolovatelně sypou do jezer a řek.
Nové vedení města uvažuje o realizaci projektu centrální pražské márnice, který vznikl již před třemi lety. Stavba za odhadovaných 150 milionů korun je ovšem podle pracovníků pohřebních služeb zbytečná.
Praha uvažuje o stavbě centrální márnice. Po vzoru jiných měst by v metropoli mohlo do několika let vzniknout jedno místo, kam by se sváželi zemřelí z celého města. Šlo by především o těla lidí, kteří zemřou doma a nebo v pečovatelských ústavech. O zesnulé v nemocnicích nebo oběti násilných činů by se dál staraly nemocnice a ústavy soudního lékařství.