Městský soud v Praze potvrdil postup policie, která za přezkoumání, která data o trestných činech za posledních pět let může zveřejnit, požadovala bezmála 26 milionů korun.
My tu Prahu nedáme, raději ji zbouráme, zpíval Karel Hašler. Vystihl tak mentalitu českých úředníků. Než aby zveřejnili informace, které by pomohly veřejnosti, radši je tají, dokud neztratí hodnotu.
Sněmovna ve středu finálně hlasovala o možnosti omezit právo na informace. Pokud by vládní přílepek k návrhu zákona o GDPR prošel, veřejnost by ztratila přístup k dílčím rozhodnutím soudů.
Po loňských rozhodnutích Ústavního a Městského soudu v Praze přestaly České dráhy odpovídat na nepohodlné dotazy občanů. Ministerstvo dopravy odpovědnost odmítá.
Ministerstvo dopravy tají studii výhodnosti kanálu Dunaj-Odra-Labe. Údajně ještě není hotová. Resort navzdory tomu informoval, že projekt ze studie vyšel jako ekonomicky efektivní.
„Jde o řešení běžné v řadě evropských států, které bylo doporučeno na mezinárodní konferenci pořádané Nejvyšším správním soudem,“ napsal na svém facebookovém profilu poslanec Jakub Michálek.
Hradní kancléř Vratislav Mynář spolu s právníkem Václavem Pelikánem obcházeli zákon o poskytování informací tak, že teď stát musí platit odškodné. K úhradě škody se ale nemají.
Proč bez informací nemůžeme kritizovat politiky? A co stát získá, když zveřejní své databáze? O tom, jak daleko sahá právo na informace, s Adamem Rutem z organizace Otevřená společnost.
Když České dráhy tajily, za co platí bývalé blízké spolupracovnici premiéra Radmile Kleslové (ANO), porušovaly tím zákon. A podle aktuálního rozhodnutí soudu to vedení firmy dobře vědělo.
Soudní spory o informace se vlečou roky a soudy jen neochotně úřady k něčemu nutí. Pokud chce občan odpověď na otázku, musí se obrnit trpělivostí a připravit si peníze na soudní tahanice.
Několik drobných změn ve formulaci stačí, aby veřejnost ztratila přístup k informacím o trestních řízeních či ke statistikám přestupků. Vláda je přilepila k návrhu zákona o zpracování osobních údajů.
Ústavní soud potvrdil, že firmy v majetku obcí musí odpovídat na dotazy veřejnosti.. Soudci ale zároveň potvrdili stanovisko vyřčené loni: Stačí jednu akcii prodat a veřejný dohled je pryč.
Ústavní soud nově nastavil pravidla, za jakých se budou, či spíše nebudou, veřejnosti poskytovat informace o platech státních zaměstnanců. V praxi se veřejnost dozví výrazně méně.
Novinář chtěl databázi trestných činů a Policejní prezidium mu za to naúčtovalo 25 milionů. Podle něj by totiž poskytnutí informací o jednotlivých trestných činech od roku 2011 zaměstnalo jednoho zaměstnance na plný úvazek na 48 let. Požadovaná částka je nerealistická, říká v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu Oldřich Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí, spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím.
Policejní prezidium vysvětluje, proč žádá pětadvacet milionů korun za údaje, které jsou jinde ve světe veřejné. V tiskovém prohlášení, jímž policie reagovala na článek Zpravodajského webu Českého rozhlasu, tvrdí, že by vyhledání informací o trestných činech mohlo kriminální službu paralyzovat.
Zvukové záznamy z jednání chrudimského zastupitelstva se znovu vrátí na stránky města. Radnice se rozhodla pro obrat o sto osmdesát stupňů a po čtvrtletní pauze chce opět zpřístupnit nahrávky diskutujících zastupitelů.