Pirát chce na poslední chvíli zabránit vládě, aby osekala právo na informace. Podporu slíbili i poslanci ANO
Sněmovnu čeká finální hlasování o možnosti omezit právo na informace. Pokud vládní přílepek k návrhu zákona o GDPR projde, veřejnost ztratí přístup k dílčím rozhodnutím soudů. Krok kabinetu Andreje Babiše (ANO) kritizuje pirátský poslanec Ondřej Profant. Připravil tak kompromisní řešení, které podpořilo ministerstvo vnitra a ruku se pro něj chystá zvednout i část poslanců. Rozhodující bude postoj poslanců hnutí ANO, kteří už podporu slíbili.
„Obecně vidím problém v omezování práva na informace, které zde vláda dělá zcela necitlivě. A navíc je to přílepek k transpozici evropské směrnice. S tím nemá nic společného zákon o právu na informace ve smyslu, jestli třeba mají tajné služby poskytovat informace, což je také jedna část,“ popsal pro server iROZHLAS.cz pirátský poslanec Ondřej Profant.
Vláda chce omezit zákon o svobodném přístupu k informacím. Úřady by měly další páky na zamítání žádostí
Číst článek
Hlavní problém však zákonodárce vidí v tom, že by veřejnost mohla ztratit přístup k informacím o trestních řízeních, konkrétně tedy přístup k dílčím rozsudkům soudů. „Trendem naopak je, že rozsudky by měly být veřejné. To je základ celé legislativní struktury právního státu. Vláda se snaží mít netransparentní stát a umlčovat jakékoli kritiky,“ pokračoval Profant.
V praxi by to znamenalo, že by chyběly třeba informace o průběhu korupční kauzy kolem exhejtmana Davida Ratha, v níž dodnes nepadl pravomocný rozsudek. Podobně by se podle Profanta nevědělo, jak se třeba vyvíjela aféra H-System, která se táhne už od devadesátých let minulého století.
Pasáž, která by mohla do budoucna zamezit přístup k dílčím soudním rozsudkům, je v části patnácté na straně 28 sněmovního tisku. Konkrétně se v ní píše: „Zákon se dále nevztahuje na poskytování informací o probíhajícím trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, s výjimkou informací o rozhodnutích soudů ve věci samé.“
Kompromisní řešení
Ztížit práci by osekání práva na informace mohlo především novinářům, kteří o verdikty soudů s pomocí informačního zákona běžně žádají. „Neumím si představit, jak by to fungovalo ve chvíli, kdy by se třeba nad sledovanými soudními kauzami na několik let úplně zatáhla opona,“ řekl Radiožurnálu před časem investigativní novinář Vojtěch Blažek z portálu Seznam Zprávy.
„Ano. Na základě diskuse na klubu podpoříme pozměňovací návrh D4, někde je to označeno jako třetí varianta.“
Radek Vondráček (předseda sněmovny z hnutí ANO)
Profant proto podal hned tři pozměňovací návrhy. Všechny sice danou výjimku z vládní novely zákona vypouští, ovšem jen návrh č. 1075 by mohl mít skutečně šanci na úspěch. Jde o kompromisní řešení, které podpořilo i ministerstvo vnitra. Připouští totiž, že by výjimku z informačního zákona mohly mít alespoň osoby s přístupem k utajovaným informacím „pro stupeň utajení Přísně tajné a Tajné, pokud by to mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací.“
Server iROZHLAS.cz proto oslovil zástupce všech sněmovních stran, aby zjistil, zda je pro ně Profantův návrh přijatelný. Z jejich vyjádření vyplynulo, že ruku pro zřejmě zvedne TOP 09, STAN i KDU-ČSL. „My si to nebezpečí také uvědomujeme, upozorňovali jsme na to už v rámci prvního a druhého čtení. A budeme podporovat ten třetí kompromisní návrh pana kolegy Profanta,“ uvedl redakci lidovecký poslanec Marek Výborný.
Vedle toho by mohla návrh podpořit i ODS či vládní ČSSD. Podle poslance a šéfa ústavně právního výboru Marka Bendy z ODS, který je současně zpravodajem tisku, se „vláda snaží dopsat do zákona některé gumové formulace, které se zdají být dosti nebezpečné. Ještě váhám, ale nakonec zřejmě podpořím Profanta číslo 3,“ popsal Benda s tím, že by se poslanecký klub strany měl posléze řídit jeho doporučením.
Podobně mluví i Kateřina Valachová z ČSSD. „Na ústavně právním výboru, pokud si dobře vzpomínám, jsem podpořila kompromisní návrh podpořený kladným stanoviskem ministerstva vnitra,“ uvedla s tím, že se před vlastním hlasováním poradí ještě v rámci klubu.
Rozhodující jsou hlasy ANO
Naopak komunisté jsou zatím na vážkách. „Zatím jsme připraveni podpořit verzi ministerstva,“ řekl místopředseda KSČM Stanislav Grospič. O návrhu Profanta budou však na klubu ještě jednat.
Výjimka z info zákona
Návrh na osekání práva na informace vláda přilepila k návrhu zákona o ochraně evropských údajů. Pokud projde, k veřejnosti se v důsledku nedostanou například zprávy o tom, z jakého důvodu soud poslal některého politika do vazby, anebo proč bylo něčí trestní stíhání zastaveno. Ministerstvo vnitra to vysvětluje tím, že jde o ochranu spravedlivého procesu, který by mohlo podrobné informování o jeho průběhu narušit.
Mluvčí SPD Michaela Dolenská na dotazy nereagovala.
Na finální hlasování novely zákona by mohlo podle programu aktuální schůze sněmovny dojít už v pátek, kdy jsou v plánu třetí čtení. Klíčové však budou hlasy poslanců hnutí ANO.
Podle šéfa sněmovny Radka Vondráčka (ANO) to vypadá, že by zákonodárci vládní koalice mohli Profantovo řešení rovněž podpořit. „Ano. Na základě diskuse na klubu podpoříme pozměňovací návrh D4, někde je to označeno jako třetí varianta,“ napsal serveru iROZHLAS.cz v SMS.
Postoj jednotlivých poslaneckých klubů však zatím nemusí být definitivní. O tématu bude ve čtvrtek odpoledne jednat ještě sněmovní protikorupční skupina, které předsedá právě Vondráček a které se mají zúčastnit i zástupci neziskového sektoru.
Vedle iniciativy Rekonstrukce státu kritizují možné osekání práva na informace i někteří zástupci odborné veřejnosti. „Co vzbuzuje pochybnosti, je motivace vlády, která je v důsledku trestního stíhání premiéra v jednoznačném střetu zájmů, zvláště když většina z navrhovaných změn není nutná a jen minimum provádí požadavky plynoucí z evropské úpravy,“ komentoval třeba ústavní právník Maxim Tomoszek z Univerzity Palackého v Olomouci.
