Do rozhlasu v Praze, ale i v Brně, Plzni a Ostravě denně míří stovky lidí a žádají o pomoc. V jejich prosbách se opakují slova: hledám, pohřešuji, podejte zprávy.
Doba, ve které žijeme, se více či méně dotkne každého. Platí to také pro Jana Svobodu, který prožil začátek i konec německé okupace, další nástup totality v roce 1948 i srpnovou invazi.
Zemřel válečný veterán Antonín Štícha, bylo mu 93 let. Na svém webu to dnes oznámilo ministerstvo obrany. Štícha za druhé světové války spolupracoval s odbojem a zapojil se do Pražského povstání.
Karel Kutlvašr a Jaromír Nechanský patřili mezi velitele a hrdiny, kteří v květnu 1945 vedli osvobození Prahy. Komunistická justice je ale namísto odměny odsoudila.
Evropa slaví Den vítězství. Před 71 lety mohl starý kontinent po šesti letech války konečně svobodně vydechnout. Představitelé nacistického Německa kapitulaci podepsali v Remeši, pak ji v Berlíně ratifikovali vrchní velitelé německých ozbrojených sil. V Praze ale poslední střety ustaly až 9. května.
Asi tři stovky lidí uctily památku obětí bojů o rozhlas v květnu 1945. Volání rozhlasu o pomoc 5. května po poledni odstartovalo Pražské povstání, ve kterém Češi otevřeně se zbraní v ruce vystoupili proti německým okupantům.
Lidé v Protektorátu Čechy a Morava začali 5. května 1945 léta potlačovanou nenávist k německým okupantům projevovat veřejně. Odstraňovali německé nápisy a nacistické symboly a vyvěšovali české vlajky. A Český rozhlas od šesti hodin ráno vysílal jen česky. Po půl jedné se pak ozvala památná slova, která odstartovala Pražské povstání.
Pražský Žižkov se dnes vrátil o 70 let nazpět. Členové klubů vojenské historie předvedli rekonstrukci bojů o barikádu během Pražského povstání. Komentovaná ukázka trvala dvě hodiny. Na místě byl i sovětský tank, německá technika nebo ošetřovna.
Symbolický návrat do bouřlivých květnových dnů roku 1945 mohli v úterý večer zažít lidé na Staroměstském náměstí v Praze. Oslavy výročí 70 let od vypuknutí Pražského povstání tam zakončil takzvaný videomapping. Projekci, kterou připravil Český rozhlas a při které se na zdi domů objevovaly výjevy připomínající dění na konci druhé světové války, ocenili přihlížející lidé potleskem.
K jednomu z pomníků bojovníků Pražského povstání před 70 lety dnes zamířila i speciálně vypravená historická tramvaj, která vyjela od Právnické fakulty. Povstání se totiž účastnili i řidiči tehdejších elektrických drah.
V Pražském povstání padlo nejméně 2900 lidí. Váleční veteráni a účastníci povstání dnes položili květiny i k méně známým památníkům obětí bojů. Ze Staroměstského náměstí vyjížděli v historických vojenských a civilních vozidlech.
Český rozhlas si připomněl památku obětí Pražského povstání v roce 1945 tradičním slavnostním ceremoniálem před budovou na Vinohradské třídě. Premiér Bohuslav Sobotka s generálním ředitelem Českého rozhlasu Peterem Duhanem při této příležitosti odhalili pamětní desku dosud neznámým obráncům rozhlasu.
Narodil se jako polský Žid, po rozdělení země Hitlerem a Stalinem ale skončil v nacistickém koncentračním táboře Osvětim. Dnes 90letý Avram Haršalom, původním jménem Adam Frydberg, nacistům dvakrát utekl, a nakonec proti nim bojoval na barikádách během Pražského povstání. Po Únoru 1948 se ale pro komunisty stal stejně nežádoucím jako dříve pro fašisty.
Praha si připomíná 70. výročí povstání proti německým okupantům. Boje o rozhlas a na barikádách v pražských ulicích se odehrávaly na samém konci druhé světové války v Evropě a přispěly k jejímu ukončení. Památku padlých uctili už dopoledne na Staroměstském náměstí představitelé státu, hlavního města, armády a dalších institucí.
Konec války v Čechách a na Moravě nebo události Pražského povstání připomene speciální projekce. Takzvaný videomapping připravil na dnešní večer Český rozhlas. Promítání na zeď jednoho z domů pod Týnským chrámem na pražském Staroměstském náměstí má vtáhnout lidi do příběhů minulosti. Projekce potrvá sedm minut a bude se sedmkrát opakovat, aby ji mohlo vidět co nejvíc diváků.
Politici a pamětníci si před budovou Českého rozhlasu v Praze připomněli 69. výročí povstání proti německým okupantům v květnu 1945. Už od tehdy rána Český rozhlas vysílal jen česky. Když se ho němečtí vojáci snažili obsadit, odvysílal výzvu o pomoc. Odstartoval tím Pražské povstání, které předznamenalo konec druhé světové války.
V květnu 1945 byl konec druhé světové války v Evropě už jen otázkou dnů. Pátý den tohoto měsíce už čeští vlastenci léta potlačovanou nenávist k německým okupantům nedokázali skrývat. Začali odstraňovat německé nápisy a nacistické symboly. A Český rozhlas od šesti hodin ráno vysílal jen česky. Po půl jedné se pak ozvala památná slova, která odstartovala Pražské povstání.
Před 69 lety zbývalo do konce druhé světové války už jen několik dní. Sovětská vojska dobyla Berlín, ale Praha byla ještě stále pod nadvládou Němců. Proti nim povstal pražský lid 5. května na signál, který odvysílal Český rozhlas. Přímí účastníci Pražského povstání se dnes setkali na ministerstvu obrany. Vzpomínali třeba na to, že Pražské povstání bylo izolované od zahraniční podpory.
Nositelka Řádu Tomáše Garrigua Masaryka Josefina Napravilová slaví sté narozeniny. Účastnice Pražského povstání po druhé světové válce našla čtyřicet lidických dětí, které nacisté zavlekli do různých koutů Evropy.
|Jaroslav Skalický, Marína Dvořáková, Pavla Firbacherová|Zprávy z domova
Boj o rozhlas v květnu 1945 se stal výzvou k povstání českého lidu proti německým okupantům. Památku českých vlastenců, kteří v boji padli, uctili nejvyšší státní představitelé na tradičním pietním aktu u vchodu do rozhlasové budovy na pražské Vinohradské třídě.
Už obecně zažitý název Pražské povstání je trochu zavádějící. Přesnější by bylo spíš Květnové povstání českého lidu nebo České národní povstání. Míst, kde padly první výstřely, byla celá řada a od Prahy jsou dost daleko. I tato historická událost měla v průběhu let řadu výkladů a záviselo na aktuálním politickém kontextu.
Před 68 lety začalo Květnové povstání českého lidu proti nacismu. Klíčovou roli při dění na jaře roku 1945 sehrál právě Český rozhlas. To si ostatně uvědomovali i Němci a snažili se jeho vysílání za každou cenu přerušit.
Pamětníci, ústavní činitelé i další lidé se po poledni sešli před Českým rozhlasem, aby si připomněli květnové povstání. Před 67 lety povstaly desetitisíce lidí proti německým okupantům. Mnozí zaplatili životem.
Roli Českého rozhlasu během květnových událostí roku 1945 v Praze si dnes připomenou pamětníci i politici v den 67. výročí propuknutí Pražského povstání. Vyvrcholily tím nepokoje na sklonku druhé světové války na místech Protektorátu Čechy a Morava.
Nejvyšší představitelé ministerstva obrany, armády a představitelé Českého svazu bojovníků za svobodu si dnes připomenou ukončení 2. světové války. Pietní akt se koná ve 14 hodin na Vokovickém hřbitově v Praze.
