Staroměstská radnice byla podle historika Tomáše Jakla symbolem převzetí moci. Jak řekl v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz, radnice i domy v okolí proto byly během bojů vážně poškozeny.
Není pochyb, že se nemálo lidí za povstání zachovalo obdivuhodně. Na výzvy rozhlasu se asi 30 tisíc lidí do povstání zapojilo – bojovníci, spojky, zdravotníci a další.
Začalo to v Přerově 1. května spontánním povstáním českého lidu proti okupantům. Skončilo kapitulací a odchodem německých vojáků a příjezdem Rudé armády do Prahy 9. května.
V Praze začaly nejtvrdší boje povstání proti německým okupantům. Přestože Německo ten den podepsalo kapitulaci, vojáci wehrmachtu a jednotky SS zatím odmítali složit zbraně.
Prakticky přes noc vyrostlo po Praze téměř 1600 barikád. I přes vytrvalý, nepříjemný déšť se do jejich budování zapojilo zhruba 100 tisíc Pražanů. Rozebrali asi 300 tisíc metrů krychlových dlažby.
Důležitost tohoto dne připomněl kromě předsedy vlády i generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, předseda Senátu Miloš Vystrčil nebo předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.
Od té chvíle už rozhlas vysílá výhradně česky. Pro národ, který šest let strádal pod nacistickou diktaturou, jde o obrovské povzbuzení a impuls. Lidé začínají strhávat německé symboly a nápisy.
V důsledku kolapsu byla posílena náhradní autobusová doprava. Hřib se na sociálních sítích za problémy omluvil. Výluka na lince C skončí v sobotu 6. července.
Do rozhlasu v Praze, ale i v Brně, Plzni a Ostravě denně míří stovky lidí a žádají o pomoc. V jejich prosbách se opakují slova: hledám, pohřešuji, podejte zprávy.
Doba, ve které žijeme, se více či méně dotkne každého. Platí to také pro Jana Svobodu, který prožil začátek i konec německé okupace, další nástup totality v roce 1948 i srpnovou invazi.
Zemřel válečný veterán Antonín Štícha, bylo mu 93 let. Na svém webu to dnes oznámilo ministerstvo obrany. Štícha za druhé světové války spolupracoval s odbojem a zapojil se do Pražského povstání.
Karel Kutlvašr a Jaromír Nechanský patřili mezi velitele a hrdiny, kteří v květnu 1945 vedli osvobození Prahy. Komunistická justice je ale namísto odměny odsoudila.
Evropa slaví Den vítězství. Před 71 lety mohl starý kontinent po šesti letech války konečně svobodně vydechnout. Představitelé nacistického Německa kapitulaci podepsali v Remeši, pak ji v Berlíně ratifikovali vrchní velitelé německých ozbrojených sil. V Praze ale poslední střety ustaly až 9. května.
Asi tři stovky lidí uctily památku obětí bojů o rozhlas v květnu 1945. Volání rozhlasu o pomoc 5. května po poledni odstartovalo Pražské povstání, ve kterém Češi otevřeně se zbraní v ruce vystoupili proti německým okupantům.
Lidé v Protektorátu Čechy a Morava začali 5. května 1945 léta potlačovanou nenávist k německým okupantům projevovat veřejně. Odstraňovali německé nápisy a nacistické symboly a vyvěšovali české vlajky. A Český rozhlas od šesti hodin ráno vysílal jen česky. Po půl jedné se pak ozvala památná slova, která odstartovala Pražské povstání.
Pražský Žižkov se dnes vrátil o 70 let nazpět. Členové klubů vojenské historie předvedli rekonstrukci bojů o barikádu během Pražského povstání. Komentovaná ukázka trvala dvě hodiny. Na místě byl i sovětský tank, německá technika nebo ošetřovna.
Symbolický návrat do bouřlivých květnových dnů roku 1945 mohli v úterý večer zažít lidé na Staroměstském náměstí v Praze. Oslavy výročí 70 let od vypuknutí Pražského povstání tam zakončil takzvaný videomapping. Projekci, kterou připravil Český rozhlas a při které se na zdi domů objevovaly výjevy připomínající dění na konci druhé světové války, ocenili přihlížející lidé potleskem.
K jednomu z pomníků bojovníků Pražského povstání před 70 lety dnes zamířila i speciálně vypravená historická tramvaj, která vyjela od Právnické fakulty. Povstání se totiž účastnili i řidiči tehdejších elektrických drah.
V Pražském povstání padlo nejméně 2900 lidí. Váleční veteráni a účastníci povstání dnes položili květiny i k méně známým památníkům obětí bojů. Ze Staroměstského náměstí vyjížděli v historických vojenských a civilních vozidlech.
Český rozhlas si připomněl památku obětí Pražského povstání v roce 1945 tradičním slavnostním ceremoniálem před budovou na Vinohradské třídě. Premiér Bohuslav Sobotka s generálním ředitelem Českého rozhlasu Peterem Duhanem při této příležitosti odhalili pamětní desku dosud neznámým obráncům rozhlasu.
Narodil se jako polský Žid, po rozdělení země Hitlerem a Stalinem ale skončil v nacistickém koncentračním táboře Osvětim. Dnes 90letý Avram Haršalom, původním jménem Adam Frydberg, nacistům dvakrát utekl, a nakonec proti nim bojoval na barikádách během Pražského povstání. Po Únoru 1948 se ale pro komunisty stal stejně nežádoucím jako dříve pro fašisty.
Praha si připomíná 70. výročí povstání proti německým okupantům. Boje o rozhlas a na barikádách v pražských ulicích se odehrávaly na samém konci druhé světové války v Evropě a přispěly k jejímu ukončení. Památku padlých uctili už dopoledne na Staroměstském náměstí představitelé státu, hlavního města, armády a dalších institucí.
Konec války v Čechách a na Moravě nebo události Pražského povstání připomene speciální projekce. Takzvaný videomapping připravil na dnešní večer Český rozhlas. Promítání na zeď jednoho z domů pod Týnským chrámem na pražském Staroměstském náměstí má vtáhnout lidi do příběhů minulosti. Projekce potrvá sedm minut a bude se sedmkrát opakovat, aby ji mohlo vidět co nejvíc diváků.
Politici a pamětníci si před budovou Českého rozhlasu v Praze připomněli 69. výročí povstání proti německým okupantům v květnu 1945. Už od tehdy rána Český rozhlas vysílal jen česky. Když se ho němečtí vojáci snažili obsadit, odvysílal výzvu o pomoc. Odstartoval tím Pražské povstání, které předznamenalo konec druhé světové války.