Pražské povstání zahájil signál Českého rozhlasu. Výročí si připomněli politici i pamětníci
Politici a pamětníci si před budovou Českého rozhlasu v Praze připomněli 69. výročí povstání proti německým okupantům v květnu 1945. Už od tehdy rána Český rozhlas vysílal jen česky. Když se ho němečtí vojáci snažili obsadit, odvysílal výzvu o pomoc. Odstartoval tím Pražské povstání, které předznamenalo konec druhé světové války.
Památné volání rozhlasu o pomoc vyslyšel také tehdy šestnáctiletý Lubor Šušlík. „Bydleli jsme na náměstí Jiřího z Poděbrad, tak jsem to doběhl. Byl jsem mezi prvními, kdo se přes střechy dostali do Rozhlasu,“ vzpomíná pamětník.
Díky tomu se účastnil i dost divoké bitvy uvnitř budovy a získal pušku, bajonet a spoustu nábojů. „Potom nás, kteří jsme byli dobře vyzbrojení, večer po boji poslali do kasáren, kde se už formovala naše armáda,“ dodává šestaosmdesátiletý muž, který ani tentokrát u budovy rozhlasu nechyběl.
Od konce války vynechal pietní akt jen párkrát. Tradičně ve skautském kroji držel četnou stráž u budovy, že které i díky němu mohl rozhlas v květnovém povstání organizovat odboj vlastenců proti německým okupantům.
Podle Lubora Šušlíka je potřeba toto výročí stále připomínat. „Chybí nám vědomí národní hrdosti. Nejhorší je, že se nepěstuje ani ve školách a v rodinách,“ myslí si pamětník.
Na hrdinství bojovníků o Rozhlas poukázal ve svém projevu i předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
„Tito lidé nesmí nikdy zmizet z naší paměti. Byli to skuteční vlastenci, jejich boj navždy zůstává součástí naší historie a národní identity,“ řekl v projevu Sobotka.
Devadesát lidí v boji o Rozhlas padlo. Jejich památku uctili politici a pamětníci položením věnců k desce u vchodu do historické budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě.
Boj o Český rozhlas se stal nejvýraznější událostí Pražského povstání v květnu 1945
Číst článek
