„Vypnutí telefonů je standardní bezpečnostní opatření, které má za cíl zajistit, aby nebyl zachycen signál žádných SIM karet,“ vysvětluje Pavlova mluvčí Řeháková.
Varovné protiraketové sirény v neděli hlásily nebezpečí útoku na většině území Ukrajiny. Rozezněly se například v Charkově, Kyjevě či Oděse, uvedl zpravodajský portál The Kyiv Independent.
Teď jsou nástupiště plná lidí utíkajících před válkou. A i když z nástupišť odjíždí jeden přeplněný vlak na západ za druhým, uprchlíků v polské Přemyšli neubývá.
Za budovou celnice u hlavního nádraží v Přemyšli jsou desítky až stovky lidí, kteří přijeli vlakem z ukrajinského Lvova. Pokud jsou hladoví, můžou si dát tradiční polský bigos.
Mají sloužit především k řešení aktuálních problémů lidí utíkajících z Ruskem napadené země. V obou úřadech jsou zatím dva konzulární úředníci, jejich počet by se ale mohl podle situace navyšovat.
Uprchlíkům pomáhají nejen místní samosprávy a charitativní organizace, ale i dobrovolníci a obyvatelé měst a vesnic. Na místě je i zpravodaj Českého rozhlasu.
První z obou vlaků odjel z polského Přemyšlu v 9.05, ve 12 vagónech odjelo jen zhruba pět šest rodin, ve výsledku tedy 20-30 lidí. Musel ale uvolnit perón, aby neblokoval další vlaky.
Praha/Přemyšl/Londýn||Anna Urbanová|Zprávy ze světa|Rozhovor
Poté, co ruský prezident oznámil invazi na Ukrajinu, nasedl Andrej Ruščák do auta a odjel vyzvednout své vzdálené příbuzné na polsko-ukrajinskou hranici. Dočasně je pak ubytoval ve svém bytě v Praze.
Čtyři Tádžiky pracovníci tajných služeb a členové pohraniční stráže zadrželi už minulý týden ve čtvrtek. Čtveřice je nyní v zadržovacím středisku ve městě Přemyšl nedaleko ukrajinských hranic.
„Kamkoliv se podívám, vidím prolitou krev. Všude jsou pogromy, vraždění a zabíjení. Bože, pomoz nám,“ napsala Renia v červnu 1942, asi měsíc před svou smrtí.
