Želivec||Kateřina Doubravská, Mikuláš Kroupa, Robin Kvapil|Historie|Příběhy 20. století
„Ježišmarjá, tady je lidí! Jak jste to věděli?!“ opakovala u pomníku tenkým hlasem až k slzám dojatá Jarmila Hermanová. Asi 50 lidí z Klubu přátel Paměti národa ji překvapilo květinami a potleskem.
„To se stává v 93 letech málokteré herečce. Měla jsem při tom hezký pocit. Takže já vím, jak budu vypadat stará,“ říká s humorem Jiřina Bohdalová. Česká televize film odvysílá v neděli.
Nebýt útoku Hamásu ze 7. října, bylo by další kolo konfliktu nezbytné? „Touto otázkou jsou novináři posedlí a nevím, proč by na ni měl odpovídat knihkupec,“ říká nejdřív Mahmúd. Pak ale pokračuje.
Pokud nemáte dost peněz nebo si nechcete vzít psa s průkazem původu, jděte raději do útulku, vyzývá autor příběhu o Gumpovi. „Pes z množírny je laciná kopie,“ varuje.
Sport jí zachránil život. Tohle doslovně platí o hráčce pozemního hokeje Veronice Descy, která po těžké nehodě na motorce bojovala o život. Teď usiluje o účast na olympijských hrách.
Situace v Aleppu se zdála bezvýchodná. A tak se v březnu 2015 vydal Antoine na cestu, belgická víza dostala i rodina. „Velmi si cením zdejších hodnot: demokracie, genderové rovnosti, LGBT lidí,“ říká.
Chrystyna byla před válkou kadeřnice a má osmiletého syna. Teď zachraňuje životy, ale velitelé jí vychází vstříc. „Někdy mi syn říká: ‚Mami, vím, co děláš, a je to v pořádku. Nepláču‘,“ popisuje.
Jak psát knihy o vážných tématech či osobních traumatech? Kdo má přednostní právo hovořit o sexuálním násilí nebo holokaustu? Pro iROZHLAS.cz odpovídá filozof a pracovník Akademie věd Tomáš Koblížek.
„Myslím, že uherskohradišťská věznice je svým způsobem a ve velkých uvozovkách Osvětimí našeho komunismu,“ říká učitelka, která přivedla své žáky k natáčení dokumentu s pamětnicemi.
„Nedá se na to připravit a nemůžete udělat nic navíc. Přichází zklamání, pak zase odhodlání, pak zase zklamání,“ přiznává Lenka Friebová Zabáková a otevřeně mluví o své cestě za mateřstvím.
O tom, jaké role v našich životech hrají příběhy, lidstvo mudruje po staletí. Za zmínku však možná stojí novější výzkumy: třeba ten o významu vypravěčů a jejich vlivu na schopnost lidí spolupracovat.
Po rozdělení Československa začaly proudit tisíce Slováků do Česka. Ovšem najdou se i výjimky – třeba český šéfkuchař Jaroslav Žídek, který už 14 let vaří v bratislavských restauracích.
Jde vlastně o obchod, ale zní to jako filmový scénář – Češka s Novozélanďanem, který bojoval v Afghánistánu, si založili v Paříži vinný bar. Francouzům se snaží nabízet hlavně netradiční vína, a jednou prý v nabídce bude i nějaké z Moravy.
Ještě před rokem herce Marka Daniela znali spíš fanoušci improvizovaného divadla nebo "artových" filmů, dnes zná jeho tvář skoro každý televizní divák. V seriálu České století hraje postavu Václava Havla a v internetovém sitcomu Kancelář Blaník zase všehoschopného lobbistu Tondu Blaníka.
V centru Třince je nově rozmístěno dvacet netradičních laviček. Vyrobili je hendikepovaní lidé a pozornost přitahuje hlavně text, kterým má každá na opěradle. Původně na nich měly být známé citáty, nakonec jsou ale do nich vryty originální texty. Mají vybízet ke hře a podněcovat zvědavost kolemjdoucích.
Na začátku jsou psychické starosti často související s věkem. Když se pak přidá letní touha zhubnout do plavek, kterou začnou mladí horlivě naplňovat a kompenzovat si tak ostatní starosti, může to skončit až anorexií. Alarmující je, že se tato zákeřná nemoc přesouvá ze středních škol na základní. Problémy mají už i třeba desetileté děti.
Při povodních v roce 2002 přišli o všechno, nevzdali se, postavili nový dům a pořídili si nové hospodářské zvířectvo. O 11 let později na ně velká voda udeřila znovu. Rodina pana Choce z Kozárovic neskrývá zoufalství a vůbec netuší, kdy se opět postaví na nohy.
V nelehké situaci si lidé dokážou vzájemně pomoci. Potvrzuje to alespoň příběh dvou středočeských matek. Do porodnice v Mělníku se vypravily právě ve chvíli, kdy regionem procházela povodňová vlna. Do tamní porodnice by se bez zásahu policistů, hasičů i úplně cizích lidí nedostaly.
Polsko-běloruská tragikomedie. I tak by se dal popsat absurdní případ, který teď prožívá jedna Polka. Po řetězci událostí a úředních rozhodnutí kolem auta, o něž přišla loni na výletě v Bělorusku, je nyní už tři týdny doslova uvězněná v cizině a nemůže se vrátit do Polska. Případ řeší i polská diplomacie.
Pražským záchranářům a lékařům dnes veřejně poděkoval sedmapadesátiletý inženýr energetik Vladimír Kocián. V lednu se mu na pražském Andělu zastavilo srdce a skácel se k zemi. Díky rychlému přivolání záchranky, správné reakci kolemjdoucích a profesionálnímu zásahu záchranářů se teď vrací do normálního života. Podle statistik měl se zástavou srdce asi šestnáctiprocentní šanci na přežití.
Až dvě třetiny Čechů se chystají volit prezidenta republiky. Hned ve dvě hodiny odpoledne odvolila v domově důchodců v Hradci Králové také jednadevadesátiletá Marie Beranová. Jít k volbám je pro ni čest – poprvé opravdu svobodně volila až v 69 letech. Jako dítě se setkala s prvním československým prezidentem T. G. Masarykem. Jeho odkaz měla na paměti i při výběru budoucí hlavy státu.
Na narození dítěte, zejména toho prvního se vzpomíná celý život. A jsou to vzpomínky příjemné. Porodní bolesti, obavy a vůbec všechny nepříjemnosti jsou dávno zapomenuty. Paní Zdeňce Němcové je 89 let. Její syn Bruno dnes slaví 70. narozeniny. Ani ona na jeho narození nikdy nepřestane vzpomínat. Ale před očima má stále hrůzné události toho dne. Bruno se totiž narodil ve špatný den a na špatném místě.
Třes rukou a někdy i nohou, ztuhlost, snížená pohyblivost - to je Parkinsonova choroba. Přichází nenápadně, pomalu. Nikdo nezná její příčiny, nikdo ji neumí vyléčit, jen zmírnit její příznaky. Právě na dnešek připadá Den parkinsoniků
Osudy uprchlíků, migrantů či příslušníků národnostních menšin v různých zemích světa uloží dnes symbolicky v podobě kamene do Sochy příběhů budoucí humanitární pracovníci - studenti olomoucké Vyšší odborné školy sociální Caritas. Příběhy přivezli ze zahraničních praxí, které absolvují v letním semestru.