Návrat k hokeji byl téměř nemožný, ale zázraky se dějí, říká Bartovič po transplantaci jater

Loni v létě se osmnáctiletý hokejista Liberce Adrien Bartovič chystal na zápasy reprezentační osmnáctky. Náhlé zdravotní problémy mu vystavily stopku a dokonce bojoval o život. Musel podstoupit transplantaci jater. Po necelém roce se ale chystá v přípravě s extraligovým týmem libereckých Bílých Tygrů.

Liberec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Adrien Bartovič

Adrien Bartovič | Zdroj: Reuters

„Připravoval jsem se na Hlinka Gretzky Cup, najednou jsem cítil velké bolesti v břiše, zežloutl jsem, byl jsem unavený a nechtěl jsem vůbec jíst. Dospělo to až k tomu, že jsem musel opustit národní tým i kemp a jel jsem do nemocnice. Tam už to jelo rychle. Nejdřív si doktoři mysleli, že mám žloutenku, ale nakonec to dopadlo tak, že jsem musel podstoupit transplantaci jater. Díky bohu, že jsem našel dárce. Podle doktorů stačily dva až tři dny a nemusel jsem tady dneska stát. Ta šance, že přežiju, byla malá. A ta, že se vůbec vrátím k hokeji, tak ta byla ještě menší, ale zázraky se dějí,“ vzpomíná s odstupem času Adrien Bartovič.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý příběh Adriena Bartoviče

Ten si prožil krušné chvíle. „Ze začátku jsem ani nemohl chodit. Operace je náročná a po umělém spánku se člověk snaží jen rozhýbat tělo. Nejdříve se mnou chodili v nemocnici, pak nějaké schody. Když mě pustili domů, tak mě zajímalo, kdy můžu jít trénovat na led, což samozřejmě ze začátku nešlo. Takže nejdřív to bylo nějakých 140 tepů na kole. To jsem šlapal na kole pořád. Pak mi doktoři dovolili se více zadýchat, tak jsem cvičil něco i s vlastní váhou a pak už mě pustili na led. Šlo to tedy pomalými krůčky,“ říká Bartovič.

Pozměněná příprava

Mladý talent tak musel být hodně opatrný. Hlavně kvůli jizvě, která mu po operaci zůstala. Zlomových bylo devět měsíců, teď už se cítí v pohodě, může absolvovat téměř plnou zátěž. Břicho ale přeci jen šetří.

„Nedělám možná tolik věcí na břicho jako ostatní kluci, ale na nohy a na ruce mám stejný program jako oni. Běhám, jezdím na kole a je to v pohodě. Konečně jsem zdravý po dvou letech. Když už jsem tu únavu trošku cítil, tak jsme pořád nevěděli, co to je. Teď se konečně cítím dobře,“ těší se z pokroku Bartovič.

Bartovičovi je teprve 18 let. Nemoc ho ale změnila. Na život hledí jinak. „Určitě mentálně mě to změnilo. Nenaštvu se, když se třeba něco nepovede. Když mám nějaký špatný zápas, tak si myslím, že se nenaštvu tak jako třeba ostatní kluci. Emoce umím teď víc zklidnit a myslím si, že jsem více mentálně stabilní,“ dodal mladík.

Ve stopách otce

Český hokejista teď navíc dostal možnost zapojit se do přípravy extraligových Bílých Tygrů, týmu, ve kterém v minulosti působil také jeho tatínek Milan.

„Jsem za to hrozně rád. Je to můj mateřský klub, kde jsem vyrůstal. Jsem rád, že jsem dostal šanci a můžu napodobit tátu za dob, kdy tady hrál. Myslím, že i pro diváky by bylo zajímavé, kdyby zde znovu jméno Bartovič jezdilo na ledě. Obrovsky se těším na sezonu,“ doplnil Adrien Bartovič

Pavel Petr, ask Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme