Podle Kyjeva se Rusko v souvislosti s konfliktem, který na východě Ukrajiny vypukl v roce 2014, provinilo vůči dohodám proti financování terorismu a rasové diskriminaci.
Případné rozhodnutí o poskytnutí zmrazených ruských majetků Kyjevu by podle českého ministra financí Stanjury bylo lepší udělat podobně jako u sankcí kolektivně na evropské nebo i širší úrovni.
Varšava odhaduje, že škody způsobené nacistickým režimem činí zhruba 32 bilionů korun. Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou.
Zelenskyj podle BBC poznamenal, že do cizinecké legie, jejíž vznik dříve ohlásil, se přihlásilo 16 000 cizinců. Pražskému hradu zájem o účast na bojích oznámilo asi 300 dobrovolníků.
Ugandští vojáci vtrhli do východního Konga na přelomu tisíciletí v rozporu s mezinárodním právem. Kompenzaci za to africkému státu přiřkl mezinárodní soud už v roce 2005, ale vyčíslil ji až teď.
Německo považuje téma reparací za uzavřené. Vláda kancléřky Angely Merkelové řecké nároky odmítá a odvolává se mimo jiné na dohodu o sjednocení Německa z roku 1990.
Přestože po vznesení nároků na reparace Polskem se hlasy o tom, že bychom je měli požadovat také, objevily i u nás, tak dokonce i prezident Zeman dospěl k závěru, že se Praha k Varšavě připojit nemá.
„Tento nárok reálně existuje, ale vláda ho nepovažuje za vhodné vymáhat. Vzniká otázka, kdo vlastně prohrál válku. Německo musí začít opět reparace platit,“ míní Okamura.
Řecký prezident Pavlopulos řekl, že jeho země má důvody žádat po Německu reparace v řádu až stovek miliard korun za okupaci během druhé světové války. Berlín přitom požadavky Atén v minulosti odmítl.
Valenta se na Babiše obrátil při ústních interpelacích s otázkou ohledně právních nároků české strany už začátkem září. S premiérovou odpovědí však nebyl spokojen, a proto požádal o její doplnění.
Téma válečných reparací zaznívá z Varšavy stále častěji. Německá vláda však tyto požadavky už dříve odmítla s tím, že Polsko se nároků na odškodnění a reparace zřeklo už v roce 1953.
Vztahy Polska a Německa se zkomplikovaly po předloňském nástupu nacionalistické vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost, která přišla s požadavkem na odškodnění od Německa za válečné ztráty.
Polsko nemá nárok na žádné válečné reparace z Německa, tvrdí právní experti Spolkového sněmu. Jakékoli nároky kvůli německým zločinům spáchaným ztratily platnost nejpozději smlouvou z roku 1990.
Polská vláda zkouší politicky využít téma „vměšujícího se Bruselu“. Oživují se protiněmecké nálady a v posledních dvou týdnech i nároky na válečné reparace. Konkrétní kroky konzervativci nepodnikli.
Rusko by mělo Ukrajině zaplatit zhruba 350 miliard dolarů válečných reparací. To je v přepočtu 8 a půl bilionu korun. Na tuto sumu odhadl rozsah škod způsobených Ruskem na Krymu a v Donbasu ukrajinský ministr ekonomického rozvoje Alexandr Borovik.
Řecké ministerstvo financí spočítalo údajný německý dluh Aténám na válečných reparacích. Po šedesáti letech od konce války dosáhl dluh podle řeckých úřadů 279 miliard eur, tedy v přepočtu přes 7,5 bilionu korun.