Němci smetli reparace pro Polsko ze stolu. Vyřešeno nejpozději v roce 1990, píše analýza Bundestagu
Polsko nemá nárok na žádné válečné reparace z Německa, tvrdí právní experti Spolkového sněmu. Jakékoli nároky kvůli německým zločinům spáchaným za 2. světové války ztratily platnost nejpozději smlouvou „dva plus čtyři“ o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990, uvádí nezávislá vědecká služba Spolkového sněmu v expertíze, z níž cituje ve svém pátečním vydání německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
Nároky ztratily zmíněnou smlouvou platnost, „protože Polsko se v rámci jednání o smlouvě přinejmenším mlčky vzdaly jejich uplatňování“, stojí ve zprávě.
ANALÝZA: Spravedlnost, nebo politická hra? Kaczyńského strana láká Poláky na německé válečné biliony
Číst článek
V současnosti prý panuje shoda na tom, že smlouva do dneška znemožňuje „jakékoli reparační požadavky vůči Německu“. Kromě toho jsou údajně potenciální nároky promlčeny.
Deník píše o antiněmecké kampani v Polsku, za kterou mají stát politici vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS). Její součástí jsou podle FAZ právě i požadavky na válečné reparace.
Reparace jsme nikdy nedostali!
Začátkem srpna polská média zveřejnila zprávu o tom, že Polsko požaduje po Německu náhrady za škody způsobené nacisty za druhé světové války. Už na konci července se v takovém duchu vyjádřil předseda PiS Jarosław Kaczyński.
Zatím jen silná slova
Žádné konkrétní kroky dosud polská vláda nepodnikla. Ve svých stanoviscích si protiřečí i polské ministerstvo zahraničních věcí. To podle vyjádření ministra Witolda Waszczykowského připravuje analýzy. Analýzu možností získání reparací na žádost řadového poslance strany PiS připravuje také polský parlament.
„Polsko bylo první zemí, která se se zbraní v ruce postavila německému hitlerismu. Dostali jsme někdy nějaké odškodnění? Ne!“ uvedl v projevu na sjezdu strany začátkem července. „Polsko se odškodnění nikdy nezřeklo. Ti, kteří si to myslí, se mýlí.“
Podle současného polského ministra obrany Antoniho Macierewicze není pravda, že se Polsko reparací v roce 1953 zřeklo. Některé odhady výše válečných škod hovoří až o 25 bilionech zlotých, v přepočtu tedy přes 152 bilionů korun.
Berlín: nebezpečí pro vzájemné vztahy
Místopředseda Spolkového sněmu Johannes Singhammer z Křesťanskodemokratické strany (CDU) kancléřky Angely Merkelové v tom vidí nebezpečí pro vzájemné vztahy obou zemí. Vznášené požadavky jsou podle něj „opakem společného projektu budoucnosti mezi Německem a Polskem“ a mohou vyvolávat „nebezpečné účinky“.
Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu byla základním dokumentem umožňujícím znovusjednocení Německa 3. října 1990. Podpisu smlouvy v Moskvě předcházela jednání mezi zástupci obou tehdejších německých států (SRN a NDR) na straně jedné a zástupci vítězných mocností druhé světové války (USA, Velká Británie, Francie a SSSR). V určité fázi se rozhovorů účastnilo také Polsko.
REPARACE PRO POLSKO?
Vláda Polské lidové republiky se v roce 1953 vzdala nároků na poválečné odškodnění. Vládní politici dnes spekulují, že se to týkalo pouze území tehdejší Německé demokratické republiky. Německá vláda to odmítá, jednostranná polská deklarace z roku 1953 se podle ní vztahuje na území celého Německa. Předchozí polské vlády na věc nahlížely stejně, kabinet to potvrdil například v roce 2004 a ministerstvo zahraničí znovu v roce 2015.
