Mikrobioložka trénuje bakterie tak, že jim dává jako potravu vzorky lepidla s obsahem zvířecího kolagenu. Bakterie pak produkují enzymy, které lepidlo rozkládají.
Na Sloupu Nejsvětější Trojice dominuje 18 nadživotních soch světců. Místo navrženého pískování museli restaurátoři změnit technologii čištění soch a dát přednost laseru.
Pětipokojový salonní vůz z 30. let minulého století byl ale ještě nedávno v otřesném stavu, než se dostal do rukou restaurátorů v Hořicích. Jedním z nich byl i restaurátor Tomáš Bárta.
Členové Kapličkářů si nejdřív vyberou ze seznamu menších chátrajících svatostánků a poté vlastními finančními prostředky, silami a nadšením jednotlivé stavby opravují.
Původně zašedlá mozaika se na přelomu století díky zdařilé opravě rozzářila v celé své barevné kráse a odborníci každoročně zkoumají, jestli vlivem deště skleněné kostičky opět nekorodují.
Práce restaurátora podle odborníka nespočívá v tom, že by měl rozpoznat, co malby zobrazují, ale důležité je barevné plochy a plošky uvést do původního stavu.
Hospodářský dvůr byl postaven mezi lety 1710–1716 na základě plánů architekta Santiniho. Oprava jeho severního křídla, které bylo v havarijním stavu, probíhá aktuálně pět let.
„Je to velice vzácné. Je to z počátku stavby kostela svatého Ignáce. A tady ta kaple zřejmě sloužila jako hrobní kaple jezuitského řádu,“ popisuje historik Jaroslav Pachner.
Psychologické drama vzešlo ze spolupráce Karla Kachyni a scenáristy Jana Procházky. V Československu ho cenzura zakázala promítat hned po jeho vzniku, na svou premiéru si muselo počkat dalších 20 let.
Vznikla v raném baroku, potom zmizela pod nánosy barvy. Část klenby, která v minulosti zdobila hlavní společenský sál zámku Červená Lhota, se po staletích znovu ukázala.
Preclíkovy oblečené figuríny a všechny ostatní dobové kostýmy a artefakty uvidí zájemci na speciálních kurátorských prohlídkách nazvaných Kouzelný svět masek a divadelních převleků.
„Největší problém by mohl nastat u kašny, kde jsou vyloženě trhliny, kam může zatékat voda,“ popisuje Jakub Ďoubal z Fakulty restaurování v Litomyšli jak pokračují práce na obnově Braunova betléma.
2:51
Bečov nad Teplou (Karlovarsko)||Ivana Sedláčková|Historie
Téměř před 20 lety dokončil restaurátor Andrej Šumbera opravu relikviáře svatého Maura. Vzácnou památku z Bečova na Karlovarsku teď – potřetí od té doby – čeká komplexní čištění.
Podle ředitele jihočeských památkářů Petra Pavelce připomíná celá situace kauzu se zámeckou věží před 30 lety. Tehdy po obnovení fasády sklidili památkáři také velkou kritiku.
Při masivní explozi 4. srpna zahynulo v Bejrútu 190 lidí, tisíce utrpěly zranění. Tlaková vlna pak poničila stovky budov v okruhu několika kilometrů. A škody se nevyhnuly ani památkám.
Ještě před osmi lety byla na seznamu nejohroženějších památek v Česku. Dnes je věž Jakobínka u hradu Rožmberk ukázkou středověké stavby, kterou památkáři opravovali za použití dobových technologií.
V ateliéru manželů Skálových v Sadské u Nymburka byl Radiožurnál u toho, když restaurátoři právě dokončili všechny úpravy a sestavili středověký mechanismus zase dohromady.
