Křesťanští demokraté nebudou spojovat schválení církevních restitucí s hlasováním o jiných vládních návrzích. Shodli se na tom na jednání Celostátního výboru KDU-ČSL.
Vláda znovu neuspěla s návrhem majetkového vyrovnání státu a církví, sněmovna ho opět odložila. Poslanci totiž tento zákon vyřadili z programu současné schůze. Některým z nich totiž v normě chyběly podrobnější informace o majetku, kterého se zákon týká. S požadavkem na doplnění zákona přišel občanský demokrat Vlastimil Tlustý.
Odpůrci návrhu zákona o restituci církevního majetku nejsou spokojení ani po doplnění sněmovnou požadovaných informací. Dál chtějí přesné ohodnocení církevního majetku, kterého by se měly restituce týkat. Dokumenty, kterými minulý týden upřesnila tuto normu vláda, považuje autor návrhu na doplnění zákona Vlastimil Tlustý z ODS za nedostatečné. Tento dodatek dostali poslanci obratem s tím, že se materiál znovu objeví v Poslanecké sněmovně 6. května.
Církev bude zřejmě muset volit: buď katedrála svatého Víta, nebo zákon o církevních restitucích. Někteří poslanci ODS žádají, aby zákon obsahoval i výslovné ustanovení, že katedrála bude i nadále patřit státu. Také lidovecký ministr kultury Václav Jehlička dal najevo, že je připraven respektovat vůli Poslanecké sněmovny. Kardinál Miloslav Vlk Radiožurnálu řekl, že zástupci pražské diecéze právě v těchto dnech jednají o tom, jak se k vyhrocené situaci postaví.
Ministerstvo financí musí řádně rozhodovat o návrzích dědiců na poskytnutí náhrad za zabavený majetek. Jedná se o konfiskace na základě dekretů o znárodnění na základě benešových dekretů. Rozhodl o tom dnes Ústavní soud.
Předseda legislativní rady vlády Cyril Svoboda považuje za správné, aby lidovci podpořili v prezidentské volbě Václava Klause výměnou za hlasy občanských demokratů pro církevní restituce. Navrhl to i v půlce ledna celostátnímu výboru strany. Podle něj je to jediná šance, jak restituce prosadit.
Barokní zámek v Kolodějích patří původním majitelům - rozhodl tak soud. S restitučními nároky na stavbu, kterou využívá vláda jako reprezentační prostory, uspěli potomci prvorepublikového průmyslníka Antonína Kumpery už vloni. Pozemkový úřad vyhověl jejich žádosti a zámek i přilehlé pozemky jim vrátil. Vláda ale toto rozhodnutí soudně napadla - a neuspěla.
Barokní zámek v Kolodějích, který využívá česká vláda, se má vrátit restituentovi Vítězslavu Kumperovi. Rozhodl o tom dnes Obvodní soud pro Prahu 9. Pozemkový úřad sice o navrácení barokního zámku s přilehlými budovami a oborou dědici původního majitele rozhodl již loni, vláda se ale snaží vybojovat nemovitosti zpět soudní cestou.
Dobříšská radnice uvažuje o vrácení zámeckého parku majitelům panství. V současné době k zámku patří pouze rozsáhlá francouzská zahrada, zatímco anglický park, který je otevřen neustále, je v péči města. S tím ale souvisí i povinnost se o něj starat.
V restituční kauze Walderode nastal průlom. Liberecký krajský soud přiznal dědičce po hraběti Karlu des Fours Walderode pozemek o výměře čtvrt hektaru ve Žďárku nedaleko Turnova. Zrušil tak rozhodnutí okresního soudu, který pozemek původně vydat odmítl.
Restituentka Kristina Colloredo-Mansfeldová předala zpět státu renesanční zámek Opočno na Rychnovsku. Krajský soud v Hradci Králové totiž loni v září rozhodl, že patří České republice. O provoz se budou i nadále starat zaměstnanci Národního památkového ústavu Pardubice.
Zástupci obcí, církve a vlády budou dnes v Senátu jednat o restitucích církevního majetku. Některé restituce se vlečou už 16 let a obce kvůli zákonu o půdě s církevním majetkem nemůžou nijak nakládat.
Brno odmítá vydat funkcionalistickou vilu Tugendhat zapsanou na seznamu UNESCO potomkům původních majitelů. Radní na mimořádném zasedání zamítli bezúplatný převod objektu a chtějí, aby památka nadále zůstala v majetku města.
Uznání českého občanství Františka Oldřicha Kinského vyvolalo obavy o další vývoj jeho soudních sporů. Například na Děčínsku u tamního soudu podal Kinský šestačtyřicet žalob na vydání majetku. V dosud rozhodnutých kauzách ani jednou neuspěl.
Brněnské zastupitelstvo souhlasí s tím, aby unikátní vilu Tugendhat získali zpět dědicové původních majitelů. Rozhodlo o tom na dnešním zasedání. Podle zastupitelů by vilu měl dědicům vrátit stát, protože pak by bylo vše právně v pořádku, a tudíž nezpochybnitelné. Potomci manželů Tugendhatových totiž chtějí vilu získat na základě zákona o zmírnění křivd způsobených holocaustem. Ten se týká jen věcí v majetku státu, nikoli obcí.
O navrácení naší unikátní památky moderní architektury - brněnské vily Tugendhat - oficiálně požádali potomci původních vlastníků. Odvolávají se při tom na zákon o zmírnění křivd, které způsobil holocaust. Vilu Tugendhat nyní vlastní město Brno. To ji ale vydat nemůže, a celý spor bude proto řešit soud.
Dosud její obnovu brzdily spory týkající se tendru na projekt. Teď se ale ohlásili dědicové původních majitelů a oznámili zájem znovu získat vilu do svého majetku. Světově proslulou stavbu, od roku 2001 zapsanou mezi památkami UNESCO, by podle právního zástupce Tugendhatů dál nechali přístupnou veřejnosti.
Poslední příležitost podat si žádost o finanční náhradu za zabavenou půdu dnes mají lidé, kteří nárok na náhradní pozemky ztratili tak zvanou restituční tečkou v závěru loňského roku. Týká se to těch, kteří restituční nároky koupili nebo získali v rámci rodiny. Přímí restituenti a jejich dědicové mají na půdu nárok dál.
Ernst Harrach nemá právo na restituci majetku svých předků. Dnes o tom rozhodl Okresní soud v Semilech, když zamítl žalobu potomka šlechtického rodu na vydání rozsáhlých pozemků v západních Krkonoších. Po druhé světové válce zabavily úřady jeho rodu na základě takzvaných Benešových dekretů především lesy, ale například i zámek v Jilemnici.
Do pátku mohou čeští občané požádat o majetek v Srbsku, který jim byl vyvlastněn po druhé světové válce. Čeští diplomaté ale žádají Srbsko o prodloužení lhůty pro restituce. Vyvlastňování majetku se dotklo mnoha československých občanů. Československo a Srbsko, respektive Jugoslávie, spolu před druhou světovou válkou intenzivně obchodovaly a v Bělehradě proto žilo mnoho našich občanů.
Mimosoudním vyrovnáním končí část restituční kauzy Walderode. Dědička po hraběti Karlu des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová dostane peníze od majitele pozemků bývalého zahradnictví v Turnově. Stáhne za to žalobu, kterou se pozemků domáhá.
Okresní soud v Mělníku přiřkl státní hrad Kokořín na Mělnicku potomkům jeho bývalého majitele z rodiny Špačků. Loni v červnu Ústavní soud svým rozhodnutím odstranil překážku, která vydání hradu bránila. Soud totiž zrušil část zákona o půdě, která neumožňovala restituentům vydávat majetek zapsaný na seznamu národních kulturních památek. O vrácení hradu žádalo společně devět restituentů.
Dalšími žalobami, kterými se František Oldřich Kinský domáhá vydání rodového majetku, se děčínský soud zatím zabývat nebude. Kinský totiž podal trestní oznámení na soudkyni Janu Havlovou. Ta se měla dalšími případy zabývat 31. března. Projednávání kauz je zatím odročené.
Ústavní soud dnes zamítl jednu z řady stížností Františka Oldřicha Kinského, který usiluje o navrácení rodového majetku v odhadované hodnotě asi 40 miliard korun. Poprvé se Ústavní soud zabýval Kinského případem veřejně, verdikt se dal ale očekávat - už v listopadu loňského roku totiž plénum Ústavního soudu konstatovalo, že Kinského pokusy obejít časové omezení restitučních nároků odporují zákonu.
Ústavní soud zrušil část zákona označovaného jako takzvaná restituční tečka. Rozhodl, že pro přímé restituenty a jejich dědice neskončí restituce pozemků s letošním 31. prosincem. Částečně tak vyhověl skupině 81 poslanců a senátorů, kteří návrh na zrušení restituční tečky podali.
Poslanecká sněmovna opět neschválila prodloužení termínu takzvané restituční tečky, který vyprší s koncem tohoto roku. O posunutí doby na uplatňování restitučních nároků usilovala již počátkem listopadu ODS. Dnes se o tříletý odklad neúspěšně snažili i křesťanští demokraté. O zamítnutí návrhu jejich poslance Jana Grůzy se zasadili sociální demokraté a komunisté.
Ústavní soud už podruhé v krátké době potvrdil restituční nároky potomků rodu Salmů. V létě soudci prohlásili, že poslední majitel panství Hugo Salm byl československým občanem a dědicové tak mají nárok na vydání miliardového majetku. Teď odmítli stížnost Lesů České republiky.
Majetek zabavený státem před 25. únorem 1948 lze podle Ústavního soudu vymáhat jen podle restitučních zákonů. Průlomový verdikt tak zhatí například řadu takzvaných určovacích žalob Františka Oldřicha Kinského.
