Nová antibiotika reagují na bakterie známé pod zkratkou Crab, které jsou rezistentní vůči běžným antibiotikům, Světová zdravotnická organizace je proto považuje za jedny z nejnebezpečnějších patogenů.
Nových antibiotik je málo a jejich vývoj je časově i finančně náročný. V Česku sice spotřeba antibiotik v covidových letech klesla, loni se ale opět přiblížila úrovni z roku 2019.
Podle Michala Trojánka z Katedry infekčních nemocí Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví je 20 až 50 procent antibiotik v nemocnicích je v současné době předepsáno špatně.
Vývoj nových antibiotik v posledních letech téměř utichl. Důvodem je extrémně rychlý vývoj kmenů resistentních bakterií, který výzkum v této oblasti komplikuje a experti varují, že během několika desítek let by antibiotika mohla přestat účinkovat zcela. I kvůli jejich nadužívání. Vědci z amerického centra NovoBiotic Pharmaceuticals se ale nyní přiblížili objevu nového léku. Teixobactin by byl prvním takovým objevem za posledních 30 let.
Antibiotika už na léčbu některých bakteriálních infekcí nestačí. Upozornil na to Státní zdravotní ústav. Bakterie jsou podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty vůči antibiotikům odolnější, a proto roste nemocnost i náklady zdravotních pojišťoven. Spotřeba antibiotik stoupla v Česku za posledních 25 let téměř o čtvrtinu.
Na Mariánské náměstí v Praze lidé míří buď do budovy magistrátu nebo do Městské knihovny. Málokdo možná ví, že právě ta v sobě skrývá i Rezidenci pražského primátora. Reprezentativní prostory včetně bytu zabírají asi jednu pětinu celého objektu. Dnes do nich mohla nahlédnout i veřejnost při dni otevřených dveří.
Rezistence vůči antibiotikům dosáhla podle evropských zdravotních expertů nebývalých rozměrů. Více než 25 tisíc lidí zemře každý rok v Evropské unii na bakteriální infekce, které jsou schopné přechytračit i ta nejnovější antibiotika. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dosáhla situace kritického bodu. Odborníci z WHO varují, že je třeba vyvinout nové způsoby léčby.
