Nadměrné užívání antibiotik je problém. A lidé o tom vědí, varuje lékařka Bezdíčková
Lékaři bojují s antibiotickou rezistencí. Světová zdravotnická organizace ji vnímá jako jednu z deseti největších hrozeb. Šetření Eurobarometru ukazují, že v EU jsou ohledně antibiotik velké rozdíly. Zatímco v Německu uvedlo zkušenost s užíváním 15 % dotázaných, na Maltě 42 %. Česko se řadí do průměru EU. „Společnost si je problému s užíváním antibiotik vědoma,“ míní Ludmila Bezdíčková z Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.
Národní institut SYRI provedl pilotní studii, jak čeští praktičtí lékaři přistupují k nadměrnému užívání antibiotik. Nejvyšší míru závažnosti problémů uvedlo v dotazníku 53 procent žen, ve srovnání s 32 procenty mužů. Přímo v Česku situaci za velmi vážnou považuje 29 procent dotázaných. Co nám to říká? Jak to vidíte vy?
Ukazuje to, že společnost si je vědoma určitého problému s předepisováním a užíváním antibiotik a že má možná obavy z toho, že by mohla přestat fungovat. Dá se říct, že to je výsledek správný nebo radostný, protože to je cesta k tomu, jak to zlepšit, když si uvědomíme, že skutečně nějaký problém máme.
Poslechněte si rozhovor s lékařkou Ludmilou Bezdíčkovou z Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.
Myslím, že to, že víc žen uvádí problém jako závažnější, je hodně dáno tím, že jsou obecně starostlivější a mají více obavy. Takže bych to spíš považovala za charakteristiku toho pohlaví než nutně za to, že by třeba u žen byly častější důsledky antibiotické rezistence.
Tato rezistence může podle odborníků za pár let být nejčastější příčinou úmrtí. Podle odhadů by v roce 2050 mohlo na následky rezistence bakterií umírat zhruba 10 milionů jedinců po celém světě. Jak jsme na tom v Česku? Jak velký problém u nás odolnost bakterií v porovnání se světem je?
V porovnání s celým světem si nevedeme zase tak špatně. Jsou obrovské rozdíly, zejména v rozvojových zemích, kde je ten problém skutečně veliký a do jisté míry ne úplně kvantifikovaný. V některých zemích jsou antibiotika dostupná na trhu nebo si je lidé předávají mezi sebou, jsou často užívána širokospektrá antibiotika, tedy střílíme v podstatě kulometem na bakterii, kterou by stačilo přeléčit šetrnějším antibiotikem.
3:35
Čeští vědci zjistili, jak odstranit antibiotika z odpadních vod. Rozloží je na vodu a oxid uhličitý
Číst článek
V porovnání s těmito zeměmi si samozřejmě vedeme dobře. Ale pokud bychom se srovnávali se zeměmi, které nám mohou být vzorem, třeba se Skandinávií, tak máme veliké rezervy, zejména v takzvané kvalitě předepisování antibiotik.
To znamená, nejenom tomu, kolik antibiotik předepisujeme nebo používáme, ale také, jaká konkrétní antibiotika volíme.
Jakou roli hrají takzvané CRP testy. K čemu jsou dobré?
CRP test je test na stanovení takzvaného c-reaktivního proteinu. Je to bílkovina, jejíž hladina se zvyšuje v souvislosti se zánětem probíhajícím v organismu, tedy z toho je zřejmé, že to nemusí být pouze infekční zánět, je to takzvaně nespecifický ukazatel.
Znamená to, že podle jeho hladiny nemůžeme říct: jde o takovou, nebo makovou infekci, ale pouze víme, že v těle se odehrává nějaký závažný zánět. Může být dokonce autoimunitní a hladina se zvyšuje třeba i u některých systémových a nádorových onemocnění.
3:33
Vracíme do doby před-antibiotické. Nemocnost i úmrtnost se tím poměrně dost navyšuje, tvrdí lékař
Číst článek
Jak důležitá je osvěta? Před dvěma lety vznikl projekt Antibiotickarezistence.cz. Jak funguje?
Projekt byl zaměřen především na zvýšení zdravotní gramotnosti a také kvality a obeznámení lékařů o preskripci, aby byla všeobecně známa informace o tom, že antibiotická rezistence představuje problém a že bychom se jím měli zabývat.
Za nás lékaře ten obrovský přínos byl, že byla vytvořena jednoduchá srozumitelná doporučení pro základní ambulantní antibiotickou léčbu, která se do určité míry liší od způsobu, jakým jsme antibiotika předepisovali v minulosti, ať už je to preference antibiotik s úzkým spektrem účinku, tak i třeba kratší doba léčby, která je dnes považována u řady infekcí za dostatečnou.
Ukázalo se také, že lidé mají zájem o to, aby sami byli správně léčeni, a mají celkově zájem o to, aby užívání antibiotik bylo i na jejich straně nižší. Vytváří to zdravou aktivizaci, tlak pacientů na lékaře, aby předepisovali lépe. A to si myslím, že je žádoucí.
