Vracíme do doby před-antibiotické. Nemocnost i úmrtnost se tím poměrně dost navyšuje, tvrdí lékař
Lékaři v nemocnicích napříč Českou republikou musí pacientům se závažnějšími infekcemi stále častěji nasazovat záložní antibiotika. Ta běžná u nich totiž už nezabírají. Najít účinné léky, které by porazily infekci a dokázaly zachránit pacienta, je tak pro lékaře čím dál složitější.
S rezistencí vůči antibiotikům se setkal i Milan, kterému se loni v září stala autonehoda. „Od té doby putuju po nemocnicích,“ vypráví třicátník, který v současné době leží na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice. Při havárii utrpěl Milan těžké popáleniny a také přišel o nohu. V té druhé má zánět a užívá proto kombinaci antibiotik.
„Já to ani nepočítám, ale je jich prý hodně. Doufám, že to zabere všechno a že mě nakonec lékaři vyléčí,“ věří Milan, který v průběhu dlouhotrvající léčby dostal už tolik antibiotik, že mu přestala zabírat.
„Bakterie už si vytvořily rezistenci, takže používáme ta záložní. Výhoda je, že fungují i tam, kde ty ostatní nefungují. Nevýhody jsou ty, že jsou trošičku slabší, nejsou tak razantní a také jsou toxičtější, mohou poškozovat ledviny nebo i jiné orgány, takže to musíme hlídat,“ vysvětluje primář infekčního oddělení Aleš Chrdle.
Většina záložních antibiotik se navíc pacientům musí podávat přímo do krevního oběhu. Podání ústy ve formě tablet nebo roztoku by pacienti totiž podle Chrdleho nemuseli vstřebat. Podání silnějších antibiotik si tak lékaři nejprve ověří ve speciálním analyzátoru v bakteriologické laboratoři.
„Konkrétně u pana Milana jsme stanovovali citlivost k několika antibiotikům,“ popisuje mikrobiolog David Šůs. „Z daného antibiogramu je vidět multirezistence kmene, zůstává citlivý pouze k dvěma vybraným antibiotikům.”
S pacienty, u kterých musí lékaři nasazovat záložní antibiotika, se infektologové podle primáře Aleše Chrdleho setkávají stále častěji. „Vidíme postupný nárůst pacientů s takto rezistentními infekcemi v posledních letech a podle odhadů v horizontu třeba pěti, deseti let to bohužel bude běžné.“
To, že problém není ojedinělý, potvrzuje také předseda Společnosti infekčního lékařství a primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.
„S bakteriemi odolnými vůči antibiotikům se setkávají všechny nemocnice v České republice. Je to ale i problém evropský, celosvětový a odborníci mnohdy obtížně hledají účinné léky, které by dokázaly zachránit pacienta v situaci, kdy vysoce odolná rezistentní bakterie způsobila závažnou infekci,” říká Dlouhý.
Situace je podle infektologů lepší na sever od České republiky. Na jihu Evropy se ale lékaři s podobně odolnými bakteriemi setkávají často. „Z jižní Evropy už máme zprávy, že lidé mají infekce, na které vůbec nic už nefunguje. Pak se vracíme do doby před-antibiotické. Ta nemocnost a i úmrtnost se tím poměrně dost navyšuje,” popisuje Aleš Chrdle.
Rizikovým faktorem pro vznik multirezistentní infekce je právě i pobyt v nemocnici. „Rezistentní bakterie napadají zejména pacienty v intenzivní péči ve velkých nemocnicích a tam se také musí používat rezervní vzácná antibiotika nejčastěji, ale s tím, jak těchto infekcí přibývá, tak se odolné bakterie mohou šířit i mimo nemocnice a mohou způsobovat běžné infekce, takže se s nimi mohou setkat třeba i praktičtí lékaři,” vysvětluje Pavel Dlouhý.
Zatím, že antibiotika přestávají v některých případech zabírat, stojí i jejich nadužívání a nesprávné užívání.
