„Určitě je co dohánět. Rozhodně si nemyslím, že by bylo téma romského holokaustu třeba tak zpracovávané, jako například židovský holokaust. Rozhodně je tam velká propast,“ míní Petrová.
„Přál bych si, aby se mladí Romové mezi sebou vnímali jako zdroj kolektivní síly. Ať pracují jako kolektiv na budování vyššího stupně odporu,“ řekl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Zeljko Jovanovič.
Ceremoniál se konal přímo na místě, kde před 80 lety stál takzvaný cikánský tábor B II e. Ti, kteří se dožili srpna roku 1944, o své životy nakonec přišli v plynové komoře.
V říjnu 1928 skupina výtržníků z Pobedimi napadla romskou osadu. Pogrom za sebou zanechal zničené domy, zraněné a šest mrtvých, mezi kterými bylo i šestileté dítě. Nikdo ale nic neviděl.
Josef Serinek po šesti týdnech v táboře s dalšími vězni uprchl. Do konce války působil v protinacistickém odboji, kde se proslavil jako Černý partyzán. Jeho příběh připomíná vnuk Zdeněk Serinek.
„Navzdory tomu, že Romové jsou největší etnická minorita v Evropě, tak stále máme problémy v rovném přístupu ke vzdělání, práci a obecně bytí. Samotní Romové často hledají identitu,“ říká režisérka.
Dokud bude převažovat názor, že romské děti by měly automaticky navštěvovat praktické, nejlépe segregované, základní školy a nezpomalovat ostatní spolužáky, nic se nezmění.
„Nejmladší Maxmilián měl v době odjezdu pouhých sedm dnů. Při evidenci získal tetováním na nožičku označení Z-7462. Nejstarší byla Marie Růžičková, které bylo v době příjezdu 91 let,“ říká historička.
Příčinou úmrtí bylo srdeční selhání. Informoval o tom v neděli server Romea.cz. Růžička bojoval za likvidaci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku.
V době normalizace na troskách táborových baráků vyrostla velkovýkrmna prasat. Stát ji vykoupil až v roce 2017. Nový památník vzniká pod patronátem Muzea romské kultury.
Podle autorů je kvůli dlouhé době, která od války uplynula, potřeba se o získání podkladů k vyrovnání pokusit co nejdřív. Na analýzu a nastavení odškodného kabinet ale schválil lhůtu deset let.
Během večera zazní v Praze písně z koncentračních táborů nebo příběhy přeživších, vystoupí taky významné osobnosti romské kultury jako například zpěvák Milan Kroka nebo houslový virtuóz Viliam Didiáš.
Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny tzv. cikánské tábory.