„Primárně cílíme na studenty a žáky. Virtuální realita bude udělaná tak, aby s ní pracoval pedagog nebo lektor. Máme s lektory v plánu objet asi 60 škol a nabídnout tam ucelený program,“ řekla koordinátorka projektu Eva Zdařilová. Projekt získá třeba Muzeum romské kultury, autoři jsou ochotni jej sdílet s jakoukoli institucí, která projeví zájem. Cílem je zhotovit virtuální realitu do konce června, letní měsíce pak případně využít pro doladění.

Vývoj projektu virtuální reality umožnil Global Innovation Fund ve Washingtonu. „V České republice zatím podobná virtuální realita nebyla vytvořená a těší mě, že to privilegium budou mít právě Lety u Písku. Vzhledem k tomu, jak se společnost k tomuto místu paměti v posledních dekádách chovala, si rozhodně zaslouží být nyní v něčem průkopnické,“ uvedla Zdařilová.

Technologie v dějepisu

Podle organizace Romea si už nyní žáci při hodinách dějepisu mohou projít ve virtuální realitě Cheopsovu pyramidu v Gíze, prohlédnout paleolitické malby ve francouzské jeskyni Lascaux, navštívit dům Anny Frankové nebo nahlédnout do místnosti Stasi, tajné služby a rozvědky Německé demokratické republiky. Podle Zdařilové je romský holokaust v učebních osnovách marginálním tématem, moderní technologie mohou situaci zlepšit.

Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny takzvané cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo. Přes 500 lidí bylo v květnu 1943 převezeno do Osvětimi, odkud se většina nevrátila.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít