Tvůrci výstavy shromáždili rozsáhlý materiál mapující nejen literární, ale taky hudební a filmovou tvorbu, která vznikala v rámci disentu a studentských spolků.
Výroba samizdatu ve Zlíně má své zvláštnosti: lidé, kteří se jí věnovali, nebyli až na výjimky spisovatelé nebo novináři, nešlo jim v první řadě o prezentaci vlastního díla, ale o šíření informací
Pavel Kosatík napsal novou knihu Zápasy slepého muže. Věnuje se v ní osudu nevidomého pamětníka totalitního režimu v Česku. „Byl pod velkým vlivem Jugoslávců,“ vypráví.
49:54
Praha||František Vrba, Mikuláš Kroupa, Martin Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Pražský arcibiskup Jan Graubner za komunismu pořádal na Valašsku oblíbené a hojně navštěvované křesťanské diskotéky, šířil samizdaty, Chartu 77 ale nepodepsal.
12. října 1988 protestovala skoro stovka českých a slovenských vydavatelů samizdatů proti uvěznění jednoho z nich. Slovák Ivan Polanský dostal čtyři roky nepodmíněně za vydávání samizdatu.
„Někdy se mi zdá, že normalizace byla v určitých ohledech těžší, než když vás někdo například fyzicky trápí. Za normalizace šlo o zničení duše,“ říká katolík a disident Pavel Záleský.
Ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO předá 38 lidem osvědčení o účasti ve třetím odboji. Jednomu z nich navíc přizná status válečného veterána. Odbojářům už vyplatil stát přes 60 milionů korun. Osvědčení dostanou za činnost proti totalitnímu režimu, třeba za vydávání a distribuci samizdatových materiálů nebo členství v různých protirežimních skupinách. Jednou z odbojářek je i písničkářka Dagmar Vokatá.
Ode dneška je v pražské Národní knihovně k vidění výstava nazvaná Samizdat. Připomíná doby tuhé normalizace, kdy mimo oficiální kulturní linku totalitního režimu zasahovaly tehdejší společenský život spodní vody undergroundového snažení. Zachycuje hlavně knižní a časopiseckou tvorbu ze sedmdesátých a osmdesátých let.