Napodobit Slovensko a upozornit na svobodu slova. Skupina poslanců chce 12. říjen jako Den samizdatu
V českém kalendáři by mohl přibýt nový významný den. Skupina koaličních poslanců navrhuje, aby se připomínalo vydávání samizdatu – zakázané literatury. Další den volna v práci by sice nepřinesl, to platí jen pro státní svátky, podle navrhovatelů by ale měl upozornit na svobodu slova. Významný den by připadal na 12. října. Právě tehdy v roce 1988 protestovala skoro stovka českých a slovenských vydavatelů samizdatů proti uvěznění jednoho z nich.
„Tyto černé regály od podlahy ke stropu, to je paměť světa. Největší sbírka českého a slovenského samizdatu na světě,“ provázel před dvěma lety posluchače Radiožurnálu knihovnou exilové a samizdatové literatury Libri Prohibiti její zakladatel a bývalý politický vězeň Jiří Gruntorád.
12. říjen by mohl být v českém kalendáři novým významným dnem: Dnem samizdatu. O návrhu by měli v následujících týdnech jednat poslanci. Natáčela Jana Karasová
Právě v knihovně v centru Prahy on a další čeští a slovenští představitelé samizdatu vyhlásili v roce 2016 Mezinárodní den samizdatu. Datum 12. října vybrali záměrně.
„V roce 1988 se skupina českých a slovenských vydavatelů samizdatu postavila za tehdy vězněného Slováka Ivana Polanského z Dubnice nad Váhem, který dostal čtyři roky nepodmíněně za vydávání samizdatu,“ vysvětloval tehdy ve vysílání Českého rozhlasu někdejší disident a signatář Charty 77 Petr Pospíchal.
Nebýt jako v Rusku a Číně
Už dva roky si 12. říjen jako památný den připomíná Slovensko. A skupina českých poslanců by chtěla, aby od letošního podzimu byl Den samizdatu i mezi českými významnými dny. S návrhem přišel poslanec za hnutí STAN Josef Bernard, který se sám do vydávání samizdatové literatury před rokem 1989 zapojoval.
Stovky samizdatů, půl miliónu podpisů. Příběh disidenta a katolíka Pavla Záleského
Číst článek
„Ještě před revolucí jsme měli ve škodovce od roku 1988 vytvořenou síť asi tří tiskáren, kde jsme se pokoušeli některé ilegální tiskoviny tisknout. Typicky to byly Lidové noviny, petice Několik vět, ale i řada knížek. Asi nejobjemnější dílo, které jsme tiskli ve škodovce, bylo Souostroví Gulag,“ vypráví.
Podle poslance Bernarda má smysl připomínat si samizdatovou literaturu v dnešní době i kvůli porušování svobody tisku například v Rusku nebo v Číně. Pod novelou je podepsaná i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a taky ministr kultury Martin Baxa (ODS).
„Návrh na vyhlášení významného dne spojeného se samizdatem vzešel z mého regionu z města Plzně. Iniciovali jej lidé, kteří se starají o velkou sbírku samizdatu. Já jsem se k němu připojil jako poslanec za Plzeňský kraj a teď již také jako ministr kultury z toho důvodu, že je to symbolické uznání významu, jaký samizdat měl,“ vysvětluje Baxa.
SPD podpoří, ANO uvidí
Podporu nový významný den zřejmě získá i od opozičního hnutí SPD.
Otakar Michl, kronikář českého undergroundu. StB se mylně domnívala, že ho získá za spolupracovníka
Číst článek
„Samizdat byl nedílnou součástí boje proti tehdejšímu totalitnímu režimu. Obzvlášť v dnešní době, kdy se veřejně mluví o cenzuře, omezování svobody projevu a podobně, není od věci si tuto historii připomínat, abychom na ni nezapomněli,“ potvrzuje jeho poslanec SPD Zdeněk Kettner.
Kettner například nesouhlasí s diskutovaným zákonem, který by měl bojovat proti dezinformacím. Druhé opoziční hnutí ANO bude o podpoře dne samizdatu teprve rozhodovat, ale například poslanec Radek Vondráček je k němu rezervovaný.
Návrh poslanců už podpořila i vláda. Ale například ministerstvo vnitra k němu v připomínkovém řízení zaujalo neutrální stanovisko. Přílišné rozšiřování počtu významných dnů by totiž podle resortu mohlo snižovat jejich symbolickou roli.
V českém kalendáři je v současnosti 17 významných dnů. Loni mezi nimi přibyl 27. květen Den národního vzdoru a 25. červen jako Den odchodu okupačních vojsk. Ve Sněmovně také leží návrh opozičního hnutí SPD, které chce, aby se 15. března připomínaly oběti německé okupace českých zemí.
