Úderem dnešní půlnoci se otevře schengenský prostor Evropské unie pro občany Černé Hory, Makedonie a Srbska. Ti, kteří mají biometrické pasy tak už budou moci cestovat bez víz. Na hranicích s Maďarskem a Slovinskem se očekávají velké fronty od zítřejšího rána.
Evropská unie předběžně odsouhlasila slovinský návrh zavést schengenský bezvízový režim pro Srbsko, Černou Horu a Makedonii už od 19. prosince. Rozhodnutí ještě musí schválit Evropský parlament. Občané tří balkánských zemí by tak mohli před Vánocemi cestovat bez víz za příbuznými i nákupy.
Slovensko ustoupilo dlouhodobému tlaku Ukrajiny a vypne na vnější hranici schengenského prostoru obří elektronické zařízení (skener), určené na odhalování pašovaného zboží v železničních vagónech. Ukrajina však tvrdí, že záření z přístroje ohrožuje zdraví strojvůdců a zastavila nákladní dopravu na Slovensko.
Srbové budou moci cestovat od příštího roku do unijních zemí shengenského prostoru bez víz. Rozhodnutí Evropské komise platí kromě Srbska i pro Černou Horu a Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii. V Srbsku vyvolalo rozhodnutí z Evropské unie velmi kladné reakce.
Srbsko chce dosáhnout bezvízového styku se zeměmi Shengenského prostoru Evropské unie do příští letní sezóny. Prohlásil to srbský vicepremiér Božidar Djelič. K tomu je ale potřeba co nejrychleji přijmout řadu zákonů, které jsou podmínkou pro zrušení víz.
Bývalá stanoviště celníků na česko-polských hraničních přechodech přecházejí do rukou nových vlastníků. Po vstupu České republiky do schengenského prostoru ztratila svůj význam, a pro dosavadního majitele, ministerstvo zahraničních věcí se tak stala nepotřebnými.
Na českých letištích se v noci ze soboty na neděli - z 29. na 30. března - změnily pasové kontroly. Souvisí to se vstupem naší republiky do takzvaného schengenského prostoru. Díky tomuto kroku můžeme cestovat mezi státy zmíněného prostoru, aniž bychom museli absolvovat pasové kontroly. Jednotlivá letiště zase musela upravit letový plán a také provést stavební úpravy. Lety ze zemí mimo tento prostor může nyní v Česku přijímat 16 z 20 mezinárodních letišť, která k tomu získala certifikát.
Letiště Praha zruší od neděle pasové kontroly pro cestující do zemí schengenského prostoru. Ti budou odlétat z Terminálu 2, který byl k tomuto účelu postaven.
Když 21. prosince loňského roku vstupovaly Česko, Polsko a další středoevropské země do Schengenského prostoru, bylo kolem toho především hodně slávy. Tak trochu v pozadí ale zaznívaly kritické hlasy části německé veřejnosti, že zrušení hraničních kontrol povede ke zhoršení bezpečnostní situace v pohraničí. Jaká je tedy bezmála tři měsíce poté realita?
Po vstupu Česka do schengenského prostoru 21. prosince probíhá první celorepubliková akce cizinecké policie. Jde o rozsáhlou razii zaměřenou na nelegální migranty a a dodržování pobytového režimu cizinců.
Důležitý polsko-ukrajinský hraniční přechod Korczowa-Krakovec je už druhý den neprůjezdný. Zablokovali ho Ukrajinci, kteří protestují proti příliš přísné vízové proceduře.
Radost a současně strach provázejí u našich jižních sousedů první dva dny svobodného cestování bez závor a hraničních kontrol. Včera skončily na rakousko-maďarských hranicích oficiální oslavy rozšíření schengenského prostoru a téměř tři čtvrtiny Rakušanů se netají tím, že podle nich není důvod k oslavám.
Jsme sice v Schengenu, ale ne všude otevřené hranice fungují tak, jak by měly. Zlobí se například starostové obcí z Tachovska a Domažlicka. Hraniční přechod Železná totiž zůstal nadále propustný jen pro řidiče s poznávacími značkami německých obcí z okresů Weiden, Neustadt a Schwandorf.
Bez předkládání dokladů na hranicích můžeme od pátku křižovat evropskými státy - členy schengenského systému. Pro mnohé je to historický okamžik, a tak ho patřičně oslavují. Nejinak tomu bylo na česko-polsko-německé hranici. V oblasti Trojzemí u Hrádku nad Nisou se setkali premiéři Česka Mirek Topolánek, Polska Donald Tusk, německá kancléřka Angela Merkelová a předseda Evropské komise José Barroso. Společně odstranili závory na hranicích mezi jednotlivými státy.
Spolu s Českou republikou vstoupilo do Schengenského prostoru dalších osm nových členů Evropské unie. V evropském prostoru bez hranic tak nyní žije více než 400 milionů lidí. Bez jakékoli pozemní hraniční kontroly se dá ujet 4000 kilometrů z estonského Tallinu do portugalského Lisabonu. Zrušení hraničních kontrol je jedním z nejviditelnějších úspěchů Evropské unie. A to i přes obavy obyvatel ze zvýšené kriminality nebo nekontrolovaného pohybu nelegálních imigrantů.
Dobrý voják Švejk razítkoval celý večer cestovní pasy na slovensko-maďarské hranici mezi Štúrovem a Ostřihomí. Pro Maďary na obou březích Dunaje má vstup do Schengenu výjimečný význam - vrací je do doby, kdy všichni žili společně bez hranic.
0:27
|Milan Kopp, Jaroslav Skalický, Veronika Malá|Zprávy z domova
Od půlnoci jsme součástí schengenského prostoru. Bez kontrol na hranicích se můžeme pohybovat po 21ti zemích Evropské unie Norsku a Islandu. Rušení hraničních přechodů doprovázely ohňostroje, hudba a symbolické řezání závor. Někteří obyvatelé rakouského nebo německého pohraničí se po otevření hranic bojí nárůstu kriminality.
Na některých místech Schengen také odstranil staré a nelogické dělící čáry - například mezi Českým a polským Těšínem, který byl odnepaměti až do roku 1920 jedním městem. Obyvatelé Těšína proto na jednom z hraničních mostů slavili sjednocení svého města.
Ne všechny staré členské státy Evropské unie vítají vstup devíti nováčků do schengenského prostoru. Nedávný průzkum například ukázal, že 75 procent Rakušanů se rozšíření tohoto prostoru bez vnitřních hranic bojí. Strach mají hlavně z možného nárůstu kriminality.
Když vyslovíte slovo Schengen, vybaví se většině lidí už něco úplně jiného než název téhle lucemburské vesnice. Právě v ní před 22 lety začalo odbourávání hraničních kontrol. Proč se dohoda podepsala právě tam? A jak to poznamenalo život obce? Zpravodaj Českého rozhlasu v Beneluxu Vít Pohanka se na to ptal starosty Rogera Webera.
Rakouský ministr vnitra Günther Platter se snaží rozptýlit obavy lidí z rozšíření schengenského prostoru. Většina Rakušanů se bojí, že po zrušení hraničních kontrol poroste kriminalita. Platter ale jejich obavy odmítá.
Na českých pohraničních přechodech vrcholí přípravy na slavnostní odstranění závor - o půlnoci 21. prosince naše země vstupuje do tzv . schengenského prostoru bez vnitřních bariér. Česká republika má díky své poloze výhodu - nebude muset zajišťovat vnější hranici schengenské zóny.
Za ukvapený považují i nadále vstup středo- a východoevropských zemí do schengenského prostoru v sousedním Bavorsku. Sám ministerský předseda této spolkové země Günther Beckstein neskrývá, že otevření hranic mohlo ještě pár let počkat.
Blížící se vstup do schengenského prostoru je pro Českou republiku naprosto průlomový. V České televizi to ráno řekl premiér Mirek Topolánek. Právě rozšíření schengenského prostoru bude jedním z témat neformální schůzky premiérů zemí takzvané visegrádské čtyřky a Slovinska v Ostravě.
Kontroly na hranicích České republiky opravdu skončí dvacátého prvního prosince. Definitivní rozhodnutí padlo v Bruselu. Ministři vnitra členských zemí tak potvrdili rozšíření schengenského prostoru o devět nových států včetně Česka, které přistoupily roku 2004. Výjimkou je Kypr, který požádal o odklad kvůli své delší přípravě.
Obavy a místy skoro až panika. Právě tyto stavy budí v obyvatelích německých měst a vesnic podél polské hranice datum 21.prosince. V tento den se takzvaný schengenský prostor rozroste o další státy, což bude znamenat konec hraničních kontrol. V myslích mnoha Němců je to synonymum pro nárůst kriminality.
Evropská unie má dnes definitivně schválit rozšíření schengenského prostoru bez hranic. Ministři vnitra členských zemí mají naposled požehnat zrušení kontrol na společných hranicích 9 států, které do unie vstoupily v roce 2004. Česká republika bude mít hranice jenom se zeměmi, které se k schengenské dohodě připojily.