„Celá řada poznatků nasvědčuje tomu, že ruská diplomatická síť slouží i pro jiné zájmy než čistě pro diplomacii,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Nejvytíženější pozemní hraniční přechod v Evropě, a podle zlých jazyků také jedno z nejzkorumpovanějších míst v Evropě, najdeme v Bulharsku. Od obce Kapitan Andreevo je to do Turecka jen přes řeku.
Třináct let po původním zamítnutí se země z jihovýchodní Evropy stala součástí vnitroevropského Schengenského prostoru. Vítězství vyhlašované rumunskými lídry je ale jen částečné.
Zachování pozemních kontrol znepokojuje řidiče kamionů. Důvodem jejich zachování na silnicích je veto Rakouska, které se obává přílivu žadatelů o azyl.
Rumunsko a Bulharsko leží na hlavních trasách nelegálního obchodu se zbraněmi, drogami a lidmi. Evropská komise ale uvedla, že šetření prokázalo, že splňují všechny požadavky vstupu do Schengenu.
„Zemřel dnes ráno ve svém pařížském bytě,“ řekla jeho dcera. Bývalý socialistický politik patřil mezi hlavní strůjce evropské integrace. Bylo mu 98 let.
„Myslím, že kolegové z evropských zemí rozumí tomu, že špionážní aktivity znamenají riziko, a je veřejně známým faktem, že celá řada takových aktivit probíhá pod diplomatickým krytím,“ uvedl Lipavský.
Při vstupu do Evropské unie mohou Rusové přijít o soukromý majetek, třeba o auto. Vyplývá to z aktualizace sankční politiky EU. Několika rodinám v Německu už se stalo, že musely opustit svůj vůz.
Meziročně počet cizinců vzrostl o 69 procent, zejména právě o lidi s takzvanou dočasnou ochranou. Vyplývá to z výroční zprávy o migraci a integraci cizinců, kterou ve středu projednala vláda.
V Chorvatsku se platí za průjezd dálnicí na mýtných branách. Na zavádění elektronického systému placení se pracuje, v provozu ale bude nejdříve od konce příštího roku.
Vláda minulý týden prodloužila kontroly na hranicích o deset dnů. Na hranicích už nevypomáhají vojáci a celníci, namátkové kontroly provádějí jen policisté. Slovenský ministr vnitra rozhodnutí uvítal.
Chorvatsko prožívá dvojí velký okamžik ve svých dějinách evropské integrace. Od 1. ledna se stane součástí schengenského prostoru. Zároveň vymění své chorvatské kuny za společnou evropskou měnu euro.
„Je to politická záležitost. Přidáváme se k Polsku, baltským zemím a Finsku. Dáváme tím najevo, že se záležitost netýká jen zemí, které s Ruskem sousedí,“ říká Jiří Schneider.
Jeho předvolební kampaně se od sebe v předešlých letech moc nelišily. Strašil Georgem Sorosem, diktátem z Bruselu a ohrožením tradičních křesťanských hodnot. Jeden motiv letos chybí – migranti.
V neděli do Vilniusu přicestovala také eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize.
Evropské země začínají postupně otevírat své hranice, kolem cest do zahraničí však stále panuje hodně nejasností. Kam se letos bude jezdit na dovolenou a s jakými omezeními je třeba počítat?
Další evropskou zemí, která povolila vstup cizincům do země, je Bulharsko. Po příjezdu pro ně platí 14denní karanténa. Existují však výjimky, například pro zástupce obchodu.
„Nikdo nedokáže vysvětlit, jaký smysl má bojovat proti koronaviru uzavřením hranic,“ řekl starosta Štrasburku Roland Ries v rozhovoru pro týdeník Die Zeit.
Mnohem složitější bude obnovení normálního fungování schengenského prostoru, které je podle předsedy Evropské rady Charlese Michela hlavním cílem této strategie.
Kvůli šíření koronaviru se řada unijních států rozhodla na čas uzavřít hranice. Jenže minimálně Češi a Slováci od dob sovětské okupace v roce 1968 dobře vědí, že dočasnost je pojem hodně relativní.
Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, z nichž některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.
Švýcaři v neděli u volebních uren také schválili změnu daňových podmínek pro velké firmy. Voliči v Basileji naopak odmítli výstavbu obřího akvária v tamní zoo.
Annegret Krampová-Karrenbauerová naopak chce zrušit štrasburské sídlo Evropského parlamentu, které slouží k plenárním zasedáním. S tím ale Francie dlouhodobě odmítá souhlasit.
Kontury budoucnosti narýsuje finální rozuzlení brexitu, květnová dohoda o dalším fungování bloku, volby do Evropského parlamentu i jmenování nové Evropské komise.