Na některých místech Schengen také odstranil staré a nelogické dělící čáry - například mezi Českým a polským Těšínem, který byl odnepaměti až do roku 1920 jedním městem. Obyvatelé Těšína proto na jednom z hraničních mostů slavili sjednocení svého města.

9:02 21. prosince 2007 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

"Je to absolutně výjimečný večer pro všechny, kteří bydlí na březích Olše, ale nejen pro ně. Přijeli sem lidé z celého Polska. Ten most je symbolický. Po 87 letech bude znovu lidi spojovat, nikoli rozdělovat. Nechceme být stejní Češi a Poláci, ale chceme společně tvořit budoucnost Evropy, řekl Českému rozhlasu bývalý polský premiér Jerzy Buzek.

Jak řekl jeden z řečníků, končí čas dobrodružných pašeráckých výprav z Polska do Česka a naopak, a začíná doba normálního, klidného soužití, kterou už snad nepoznamenají vzájemné spory nebo ndej bože války.

"Je tu plno světel. Přicházejí sousedi z druhého břehu Olše. Čekali jsme na to 87 let. Už měli ty závory odstranit dávno dávno. Stejně jsme v poslední době chodili v horách načerno přes hranici a nebáli jsme ani medvěda ani pohraniční stráže," říkají manželé Stasiakovi.

"Můžeme překračovat hranice bez čekání ve frontách a bez závor. Cítíme se jako v opravdu sjednocené Evropě a z toho máme obrovskou radost; Mám stejný názor. Těšín by měl být jedním městem. Měli bychom být přáteli," říkají paní Maria a Magda.

Hranice na řece Olši ale nebyla vždy otevřená a přátelská, vzpomíná pan Jaroslav, který sám sloužil u pohraničního vojska: "Do Čech jsme museli mít propustky. Ty nám policie vlepovala do občanských průkazů. Se stálou propustkou jsme ale nesměli nic přes hranici převážet. No a v době výjimečného stavu v Polsku byly hranice zavřené úplně."

Martin Dorazín, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít