Odpovědi Spojených států a NATO opomíjí podle Ruska jeho požadavky. Nevylučují ale další jednání
Odpovědi USA na bezpečnostní návrhy Ruska postrádají pozitivní reakci na klíčový požadavek nepřípustnosti rozšiřování NATO na východ, uvedl ve čtvrtek podle agentury TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americká reakce dává prostor k zahájení vážného dialogu, ale pouze o druhořadých otázkách, nikoli o zásadních problémech, dodal šéf ruské diplomacie.
Americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan předal ruské diplomacii písemnou odpověď Washingtonu na požadavek Moskvy ohledně poskytnutí bezpečnostních záruk ve středu večer.
Rusko obdrželo odpovědi na své požadavky od Spojených států. Obsah dokumentu je zatím neznámý
Číst článek
„Na hlavní otázku v tomto dokumentu není pozitivní reakce. Hlavním bodem je náš jasný postoj k nepřípustnosti dalšího rozšiřování NATO na východ a rozmístění útočných zbraní, které by mohly ohrozit území Ruské federace,“ uvedl Lavrov. Americká odpověď podle něj nicméně dává prostor k zahájení rozhovoru o vedlejších otázkách.
O dalších krocích Moskvy rozhodne prezident Vladimir Putin. Podle mluvčího ruské hlavy státu to vypadá, že Washington nezohlednil hlavní bezpečnostní požadavky Ruska. Kreml tudíž nevidí důvody pro optimismus. Moskva ovšem nechce dělat předčasné závěry, uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle něhož obě strany mají zájem na pokračování v dialogu.
Rusko podle něj potřebuje čas na analýzu odpovědi USA a NATO, napsala agentura TASS. „Reakci nebude nikdo nijak zvlášť natahovat, ale bylo by bláhové očekávat ji na druhý den,“ uvedl Peskov a dodal, že Západu trvalo zhruba měsíc, než na ruské návrhy odpověděl. Putin už odpovědi četl, řekl novinářům Peskov, který současné napětí přirovnal v mnoha ohledech ke studené válce.
Rusko v návrhu, předloženém Spojeným státům v polovině prosince, požadovalo od Američanů, aby zaručili, že nepřipustí další rozšíření NATO na východ, ukončí vojenskou spolupráci s bývalými sovětskými republikami, stáhnou z Evropy jaderné zbraně a nerozmístí tam žádné útočné zbraně, které by mohly ohrozit Rusko. Ruští představitelé opakovaně říkali, že očekávají od USA písemnou a podrobnou odpověď.
Ukrajina nemá námitky proti odpovědím USA Rusku. ‚Pozice Kyjeva byla vzata v úvahu,‘ řekl ministr
Číst článek
Washington podle středečního prohlášení šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena dal jasně najevo, že nehodlá jednat o požadavku, aby se jednotky NATO a zbraně stáhly z východu Evropy a aby se Západ zaručil, že se Ukrajina nepřipojí k NATO. Vyjádřil ale ochotu debatovat o dalších bodech, jako je kontrola zbrojení či opatření na budování důvěry.
Čtvrteční reakce Kremlu ukázala, že Rusko neodmítá odpovědi USA a NATO bez rozmyslu a nezavírá dveře diplomacii, poznamenala agentura Reuters. Agentura AP označila komentáře ruských představitelů za vyhýbavé, což podle ní odráží skutečnost, že to bude Putin, kdo osobně určí příští kroky Ruska. Ten už dříve varoval, že nařídí blíže nespecifikovaná „vojensko-technická opatření“, pokud Západ odmítne zohlednit ruské požadavky, napsala AP.
Tiskové agentury ve čtvrtek rovněž citují bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva, jenž v současné době působí jako místopředseda ruské bezpečnostní rady. Ten ještě před vyjádřením Lavrova a Peskova novinářům mimo jiné řekl, že Ukrajina se stala „nástrojem“ NATO a Spojených států v jejich "geopolitickém tlaku na Rusko". Případný konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí označil za "nejdramatičtější a katastrofický scénář".
Nechceme být svědky toho, že budou bezbranní, říká lotyšský ministr obrany Pabriks o pomoci Ukrajině
Číst článek
Mluvčí ruské diplomacie Alexej Zajcev ve čtvrtek zopakoval, že Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo povstání separatistů na východě Ukrajiny, nemá v úmyslu na nikoho zaútočit a že i jen pomyšlení na válku mezi Ruskem a Ukrajinou je „nepřijatelné“. „Zjevné vojenské napětí by se snížilo, kdyby NATO stáhlo své síly z východoevropských zemí. To je to, k čemu vyzýváme,“ prohlásil podle agentury Reuters.
Ředitel odboru kontroly zbrojení ministerstva zahraničí Vladimir Jermakov současně varoval, že krize okolo jaderných zbraní mezi Washingtonem a Moskvou je nevyhnutelná, pokud nebudou přijaty dohody, které zajistí omezení a předvídatelnost v tomto ohledu. NATO je podle něj schopno rychle rozvinout jaderné síly v Evropě, které mohou zasáhnout i strategické cíle v Rusku. „Prioritou dosáhnout principiálního porozumění, že problémy v této oblasti je třeba urychleně řešit. V opačném případě jsou nové 'raketové krize' nevyhnutelné,“ řekl. „Trváme na tom, že 'společné jaderné mise NATO' musí být okamžitě zastaveny, všechny americké jaderné zbraně vráceny na území USA a infrastruktura, která umožňuje zajistit jejich rychlé nasazení, musí být zlikvidována,“ zdůraznil.
