Evropská komise dospěla k názoru, že část platného zákona není slučitelná s unijním právem. Na to upozorňovaly země, kterých se poplatek 63 korun za MWh týkal. Kromě Česka protestovalo třeba Rakousko.
Dění v Německu na obrátkách přidalo jako naschvál v okamžik, kdy se těžko odhadnutelným aktérem opět staly i Spojené státy. Že německou vládu pohromadě už neudrželo ani to, je však vypovídající.
Scholz hodlá nyní dál vládnout. O vyslovení důvěry chce Spolkový sněm požádat až v lednu. Předpokladem je, že důvěru nedostane, což umožní prezidentovi rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby.
Od pondělí nasadí Berlín podél celých hranic policisty, kteří budou na místě vyhošťovat všechny, kdo na německé území nesmějí. Běženci tak můžou uvíznout v zemích, přes které do Německa putovali.
Návrh nominací počítá také s tím, že předsedou Evropské rady se na dva a půl roku stane bývalý portugalský premiér António Costa. Když se ve funkci osvědčí, měl by ji zastávat i po další období.
Volby do Evropského parlamentu v Německu vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V Polsku poprvé od roku 2014 zvítězila proevropská Občanská koalice Donalda Tuska.
Profesor politologie Wolfgang Merkel v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál identifikuje problémy současné německé politiky. „Neexistuje jasná strategie,“ poukazuje.
„Chtějí z Německa udělat stát, jako je Rusko. Systematicky se na to připravují,“ řekl Habeck s tím, že AfD se nijak netají svým světonázorem. „Bezpečnostní úřady musí postupovat systematicky,“ uvedl.
Oba jsou členové konzervativní CDU a ve vládě sedí od jara. Jejich právníci vzkazují, že ten vztah začal teprve nedávno a dvojice prý důsledně odděluje pracovní věci od soukromých.
Už dřívější průzkumy naznačovaly, že Wagenknechtová může počítat se značným volebním potenciálem. V nedávné sondáži agentura Insa zjistila, že 27 procent voličů si dokáže představit, že by ji volilo.
Premiér Boris Rhein (CDU) chce o budoucí koalici jednat se všemi demokratickými stranami. Do tohoto výčtu nepočítá AfD, která ve volbách skončila druhá.
Průzkum INSA by se 27 procenty vyhrála konzervativní unie CDU/CSU opozičního předáka Friedricha Merze, o druhé místo by se pak dělili sociální demokraté s AfD.
Scholz byl v Číně jako první vůdce členské země Evropské unie a skupiny G7 od začátku pandemie covidu-19. Jeho cesta do Pekingu po znovuzvolení Si Ťin-pchinga stranickým šéfem vyvolala kontroverze.
K poraženým naopak patří konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), která míří do opozice, a liberální svobodní demokraté (FDP), kteří se do zemského sněmu podle všeho nedostanou.
Nedělní volby v německém Dolním Sasku podle prognóz veřejnoprávních televizí ARD a ZDF jasně vyhráli sociální demokraté nynějšího premiéra Stephana Weila se zhruba 33 procenty.
K válce na Ukrajině Schröder řekl, že Rusko i Západ se dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky.
Dodal, že tak bude nadále činit, stejně jako francouzský prezident Emmanuel Macron. Šéf německé vlády rovněž ujistil, že těžké zbraně slíbené Ukrajině dorazí včas.
Obrazu nepomáhá ani zjištění deníku Tagesspiegel, podle něhož si šéfka obrany den po začátku ruské invaze nechala část dopoledne volnou, aby zašla na manikúru a na nákup do luxusního obchodního domu.
„Bude to vzrušující experiment: poprvé v poválečné historii bude Německu vládnout tříčlenná aliance složená z politiků, kteří chtějí jasný rozchod s minulostí,“ napsal o nové vládě belgický deník.
Pro koaliční smlouvu hlasovalo 98,8 procenta delegátů. Pokud souhlas vysloví i Zelení a liberálové, což se očekává, zvolí poslanci Spolkového sněmu Scholze kancléřem ve středu 8. prosince.
Do Vánoc by Německo mohlo mít novou vládu. Sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) oznámili, že se dohodli na společném programu. „Je to životaschopný kompromis,“ soudí expertka.
Nejpravděpodobnější je tak vznik vlády přezdívané semafor, naopak takzvanou jamajku už považuje za vyloučenou i bavorský premiér a lídr CSU Markus Söder.
Výměna na premiérském postu není překvapivá, protože podle zemské ústavy Severního Porýní-Vestfálska by Laschet musel nejpozději do ustavujícího zasedání nového Spolkového sněmu úřad opustit.
