Německo zruší poplatek za plyn, který se týkal i Česka. Na problémy upozorňovala i Evropská komise

Německý Spolkový sněm schválil novelu zákona, jež ruší kontroverzní poplatek za tranzit plynu přes Německo, který dosud platila také Česká republika. Berlín zrušení poplatku slíbil sousedním zemím už v květnu. Kvůli listopadovému rozpadu koaliční vlády kancléře Olafa Scholze ale dlouho nebylo jasné, zda se příslušnou normu podaří schválit do konce roku. Kromě vládních sociálních demokratů a zelených ji podpořila i část opozice.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plynová kompresní stanice Kouřim.

Plynová kompresní stanice (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Poplatek za tranzit plynu byl zaveden v roce 2022. Původně měl sloužit k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících a na zajištění bezpečnosti dodávek a týkal se společností a spotřebitelů v Německu a dovozců v sousedních zemích, kteří nakupují plyn prostřednictvím německých plynovodů.

Německo se nedohodlo s Bratislavou, a tak zavře opravnu ukrajinské vojenské techniky u Michalovců

Číst článek

Ve zdůvodnění k takzvané třetí novele energetického zákona vláda kancléře Scholze uvedla, že je změna nutná, protože Evropská komise dospěla k názoru, že část platného zákona není slučitelná s unijním právem. Na to upozorňovaly i země, kterých se poplatek 2,50 eura (63 Kč) za megawatthodinu (MWh) týkal. Kromě Česka proti němu protestovaly také Rakousko či Slovensko.

Podle německé vlády poplatky ztěžovaly středoevropským a východoevropských zemím diverzifikaci zdrojů plynu. „Tím je poplatek v rozporu se společnou snahou EU stát se nezávislou na ruském zemním plynu,“ stojí v popisu schváleného návrhu na stránkách německého Spolkového sněmu. Podle novely zákona se poplatek od 1. ledna 2025 bude vybírat nově jen vnitrostátně, a nikoli na přeshraničních bodech.

Návrh zákona předložila vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP) do parlamentu ještě před tím, než se na počátku listopadu rozpadla. Při hlasování v parlamentu jej v pátek podpořily obě strany nynější menšinové vlády - SPD a zelení - a navíc i poslanci konzervativní unie CDU/CSU, jejichž hlasy byly rozhodující.

Německý kancléř Scholz podle očekávání nedostal důvěru poslanců, zemi čekají předčasné volby

Číst článek

Předseda CDU Friedrich Merz, který je kandidátem na kancléře v nadcházejících parlamentních volbách, už v pondělí naznačil, že zákon o poplatcích za tranzit plynu by mohl být jednou z norem, kterou CDU/CSU pomůže vládě do voleb schválit.

Pátek je posledním zasedacím dnem Spolkového sněmu před koncem roku, a tedy posledním dnem, kdy bylo možné zákon ve sněmu přijmout, aby mohl začít platit k 1. lednu. Kdyby od Nového roku neplatil, hrozilo potenciálně nebezpečí, že by Česko dál poplatkům podléhalo.

Ty se přitom podle nedávného oznámení společnosti Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem a koordinátorem německého trhu s plynem, od ledna zvýší z nynějších 2,50 na 2,99 eura (75 Kč) za MWh.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme