Konečná a Wagenknechtová jsou politicky podobné osobnosti. Mají stejnou rétoriku i témata, říká expert
V neděli volí Němci v předčasných parlamentních volbách, kde dominují čtyři strany. Největší podporu má podle průzkumů křesťanskodemokratická unie CDU/CSU a za ní krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která od loňských voleb značně zesílila. Na třetí pozici pak vládní sociální demokraté (SPD) a Zelení. Politolog a odborník na extremismus Aleš Michal pro server iROZHLAS ilustroval největší německé strany a hnutí na české politické scéně.
K jakým českým stranám byste přirovnal ty německé největší? Je tam silové rozložení podobné?
U strany Zelených je to celkem přirozené, zkrátka naši čeští Zelení. Tam je to relativně podobné programově i vizemi, obrovský rozdíl je ale disproporce v preferencích. Zatímco čeští Zelení nemají tak silnou voličskou základnu, těm německým se postupem času od osmdesátých let na německé scéně povedlo etablovat.
CDU/CSU míří k volebnímu vítězství, krajně pravicová AfD ale sílí a vrací se na pozice před velkými skandály
Číst článek
Co se týče koalice CDU/CSU, tam je to trochu složitější. Z ekonomického hlediska by částečně sedělo přirovnání k nějakým cílům ODS, které jsou dlouhodobé. Svého času se spojení s touhle unií snažila zdůrazňovat KDU-ČSL, byť si myslím, že CDU/CSU je v ryze konzervativních otázkách umírněnější než čeští lidovci. Asi bychom je tedy našli někde na půl cesty mezi ODS a lidovci. Záleželo by v jakých konkrétně otázkách.
Možná bych doplnil jedno srovnání, které je nyní poměrně aktuální, a zároveň docela dobře funguje, a to je to srovnání aliance Sahry Wagenknechtové, která se oddělila od Die Linke, a české koalice Stačilo!
Myslím, že Sahra Wagenknechtová a Kateřina Konečná (KSČM) jsou si politicky relativně podobné osobnosti. Zaměřují se na podobná témata, volí podobnou rétoriku a jsou ze stran, které jsou relativně proruské, kritické k migraci a vyvolávají nějakou nostalgii po komunistickém režimu. Sahra Wagenknechtová zejména v NDR, ale Kateřina Konečná aspoň částečně potom československém. Tam si myslím, že je to srovnání poměrně zajímavé.
Má něco společného německá SPD (Sociálnědemokratická strana Německa) s naší SPD Tomia Okamury (Svoboda a přímá demokracie)?
Ty strany jsou prakticky na úplně opačném konci politického spektra, protože v Německu je SPD sociální demokracie. To znamená, že česká obdoba by byla spíš SOCDEM pod vedením Jany Maláčové, případně nějaká jiná levicová strana. Kdežto česká SPD snese mnohem spíš srovnání s AfD.
Finanční propojení s Ruskem
V čem jsou si AfD a SPD podobné? V čem se liší?
Je tam poměrně dost rozdílů, které asi můžeme vidět na první pohled. První je skutečně míra extrémní rétoriky, respektive vliv osobností, které by skutečně spadaly do extrémistického proudu. Tam bych třeba Radima Fialu ani Tomia Okamuru přímo nepočítal.
3:09
Je Rusko bezpečnostní hrozbou? Turbulentní události v zahraničí ovlivňují německé parlamentní volby
Číst článek
Kdežto na organizaci německé AfD má skutečně vliv třeba lídr durynské odnože strany Björn Höcke, který byl souzen za neonacistické výroky. Našli bychom spoustu dalších lídrů třeba v Bavorsku, kteří jsou skutečně spjati s tím neonacistickým, nebo řekněme kriminálním a radikálním prostředím. To je myslím první rozdíl, který je docela velký mezi SPD a AfD. AfD je jako celek mnohem radikálnější.
Druhá věc je možná přímý vztah k Rusku, respektive v případě AfD k Číně. Už před evropskými volbami jsme mluvili o přímém vlivu ruských a čínských peněz na vedení strany, konkrétněji na spolupředsedkyni Alici Weidlovou. Proruská rétorika je samozřejmě přítomná i u SPD, ale vnitřní finanční propojení s Ruskem a Čínou není prokázáno tak, jako u německé AfD.
Jak jsou si strany podobné organizačně?
Dalo by se říct, že jsou trochu odlišné. To souvisí i s nastavením politického systému obecně jako celku.
SPD v České republice neusiluje o širokou členskou základnu, která bude platit členské příspěvky, je skutečně orientovaná spíše volebně. Jde jí o sestavení kandidátních listin, které budou strategicky fungovat na voliče, a vnitrostranický život zas tak důležitý není.
2:42
Mají šanci uspět? Malé strany v Německu sázejí před nedělními volbami na kontaktní kampaň
Číst článek
V případě AfD je tohle jinak právě tím, jak vypadá to německé prostředí. V Německu obecně, což je historicky dáno i velkou přítomností masových stran, je prestižní záležitostí mít takzvanou „volkspartei“, to znamená velkou lidovou stranu s obrovským množstvím členů, kteří budou podporovat jednotnou myšlenku.
Byť samozřejmě AfD nefunguje tak dlouho jako ostatní německé strany, tak je to něco, o co usiluje. Chce tedy být přímo napojeno na společnost skrz regionální stranické organizace, ať už na východě nebo na západě.
Právě blízkost společnosti je něco, co v německém prostředí obecně vytvářelo stranický systém po dlouhá desetiletí a AfD se na tom jako nová strana chce podílet taky. To jsou asi hlavní rozdíly.
Když bych měl vypíchnout ještě nějaké podobnosti, tak myslím, že asi nejdůležitější je zaměření na témata typická pro radikální pravici, zejména téma migrace – to vidíme jak u SPD, tak i u AfD poměrně silně.
Strany často tápou nebo jsou nejednoznačné v nastavování ekonomických agend, respektive ve formulování ekonomických názorů. Nedokáží se vyjádřit ke všemu a nemají dostatečné expertní týmy v oblastech školství nebo zdravotnictví.
Krajní pravice se stává populární. Na druhé straně se zvyšuje občanský aktivismus, říká německý aktivista
Číst článek
Pokud jde ale o migraci, tak dokážou přinášet jednoduchá rychlá řešení, která jsou teď v Německu minimálně částí společnosti určitě žádaná. V tom tematická blízkost určitě mezi SPD a AfD může být.
Kdy jde o extremismus?
Kdy bychom mohli mluvit o extremistickém hnutí nebo straně? Čím se vyznačuje?
Z hlediska klasických definic extremismu je nejdůležitější rozdělit si to, kdy je strana extrémní nebo extremistická a kdy je strana radikální. Tyhle dva pojmy se docela často zaměňují, ale neznamenají totéž.
O radikální straně mluvíme v případě, kdy se ještě pohybuje v ústavním rámci dané země, respektive dnes typicky velmi ostře kritizuje třeba liberální demokracii, ale jejím hlavním cílem není zrušit demokratický řád nebo změnit systém jako celek. U extrémní nebo extrémistické strany se už mluví o snaze zbořit demokratický řád nebo systém jako celek. Je to už v nějakém mimoústavním rámci.
Jsou v Česku a v Německu radikální nebo extremistické strany a hnutí? Které?
V Čechách bychom se o radikálních stranách bavili, třeba když bychom mluvili o SPD. Ale myslím, že tam určitě v posledních měsících a letech aspoň částečně spadá i hnutí ANO, respektive některé výroky představitelů hnutí ANO.
Na německé straně typicky vždycky do radikální sféry spadala Die Linke, respektive radikální levice.
‚Babičky proti pravici.‘ Spolek seniorů před volbami v Německu varuje před nebezpečími extremismu
Číst článek
O extremismu bychom se u nás mohli bavit zejména třeba ve spojitosti se sdružením kolem Ladislava Vrabela. Máme tu ale spoustu stran – úplně typicky třeba německou AfD – kde jsme tak trochu na pomezí radikalismu a extremismu. Hodně záleží na tom, co je skutečný cíl.
Někteří tam rétoricky mluví o pádu celého systému a demokratického řádu. Někteří si to přejí a jiní zase v rámci strany říkají, že takhle daleko by nezašli. Naše představa o radikalismu a extremismu se zde trochu spojuje a je velmi těžké říct, že by třeba celá AfD jako strana v Německu byla extremistická.
Jak AfD tak SPD tedy řeší migraci – nabízí podobná řešení? Jsou na stejné úrovni?
Čistě prakticky na podobné úrovni jsou, je to hlavně zaměření se na nelegální migraci, na revizi azylových řízení a na návratovou politiku. V tomhle jsou si strany čistě prakticky podobné. Problém je v tom, že Česká republika a Německo mají v tomhle zcela odlišné jak zkušenosti, tak zájmy.
Nadřazenost německé kultury a tradiční genderové role. Autoritářská AfD dává jasnou vizi, říká analytik
Číst článek
Co se týče zkušeností tak to souvisí zejména s politikou posledních let. S velkou německou otevřeností vůči migraci a ne úplně dobrým a efektivním hlídáním procesu azylového řízení, což je možná teď největší problém. AfD tak mluví trochu víc konkrétně o migraci než SPD, protože zkušeností, které v německém prostředí jsou, je jich skutečně mnohem víc a jsou mnohem hmatatelnější.
Co se týče české SPD, tak je v tom trochu vágnější, mluví prostě o „stop migraci“, „stop migračnímu paktu“, „nechceme přijímat žádné migranty“. Tady ale nastává trochu paradox, že kdyby se přijaly návrhy, které prezentuje AfD v Německu, tak by to znamenalo zavření německých hranic, a tudíž celkem bezprostřední migrační zátěž na Česko.
Čistě prakticky by se tedy SPD a AfD v tomto tématu vůbec neměly potkat. Tím, že jsou to nacionalistické strany, tak má každá země úplně jiné zájmy. Ale ve světě sociálních sítí a ve světě formulace politických programů se tyhle nuance často ztratí. Radikálně pravicovému hnutí v Evropě potom často stačí, že ty věci znějí stejně.
Migrace se změní
Takže čistě ideologicky by si naše SPD mělo přát neúspěch AfD, protože by to znamenalo větší příliv migrantů do Česka?
Dá se to tak říct. Ale i pro SPD je důležité budovat nějaké mezinárodní aliance s ostatními radikálně pravicovými stranami, oni jsou SPD a AfD i v jedné evropské frakci, takže to nikdy neřeknou takhle otevřeně.
23:41
Expertka Lizcová: Integrace cizinců v Německu? Společnost je unavená a naráží na kapacity institucí
Číst článek
Druhá věc je, že z toho, co vidíme před volbami v Německu, je celkem zjevné, že se s tamní migrací něco stane, ať už by se AfD podílela na příští vládě, což se pravděpodobně nestane, nebo ne.
Co dalšího by pro Česko znamenalo vítězství jedné z radikálních stran v německých volbách?
Co se týče případného úspěchu radikální pravice v Německu, je potřeba říct, že v Německu po druhé světové válce funguje konsensus na tom, že s radikální pravicí, respektive obecně s radikálními stranami, se nevládne.
Nic zásadního nenasvědčuje tomu, že by se po volbách mělo něco změnit. Ani konzervativní unie CDU/CSU, která volby vyhraje, s největší pravděpodobností nebude vládnout s AfD, protože by jí to poškodilo a strana by se mohla rozpadnout zevnitř.
Viděli jsme to trochu na vývoji posledních týdnů, kdy Fridrich Merz, lídr CDU/CSU, hlasoval o takovém velmi radikálním prohlášení k migraci spolu s AfD a už v tu chvíli se mu strana začala vnitřně štěpit a vyvolal tím poměrně silnou reakci, kterou pak sám musel korigovat vyjádřením, že s tou stranou nikdy vládnout nebude.
Kdyby se tedy AfD dostala k vládě, změnilo by se asi hodně. Ale vzhledem k tomu, že se s ní nevládne ani na regionální nebo komunální úrovni, tak je prakticky vyloučené, že by s ní kdokoliv skládal koalici na úrovni celostátní.
3:37
‚Když se zlepší infrastruktura pro všechny, bude po problémech.‘ Jak se Německo potýká s migrací?
Číst článek
Až k vystoupení z Unie
Co bychom ale při nějakém velmi nepředpokládaném vítězství mohli očekávat? Co by se v Německu dělo?
Kdyby se teoreticky dostala k moci AfD, tak by to určitě znamenalo velký otřes v umírněných stranách. Ona by nemohla vládnout sama a muselo by skutečně dojít k něčemu bezprecedentnímu a neočekávanému, aby se ostatní strany rozhodly spojit s AfD do vládní koalice. Otřes samotnou podstatou toho stranického systému by byl asi první čistě praktický důsledek.
Druhý by byl opravdu zásadní a radikální obrat v migraci. Pokud by se AfD na vládní úrovni odmítla bavit s ostatními evropskými zeměmi, tak by to postupem času vedlo i k postupné izolaci Německa na mezinárodní scéně, což je něco, co si myslím, že si v evropském kontextu zatím neumí nikdo představit.
A třetí věc, ke které by úspěch AfD vedl, by bylo vystoupení Německa z Evropské unie.
Vystoupení z Evropské unie by bylo prostřednictvím referenda? Nebo by to mohlo AfD zkrátka rozhodnout?
Pravděpodobně asi prostřednictvím referenda, ale mají to dlouhodobě v programu i ve vizích jako věc, kterou chtějí prosazovat. Nemyslím si, že by referendum muselo být úplně jisté, asi by bylo docela problematické ho vyhrát. Určitě by se do toho zapojila spousta dezinformačních kampaní, které by se snažily Němce přesvědčit, že je to dobře.
7:30
Migrace do Německa je nutná, stárneme. Ale musí to mít řád, zdůrazňuje poslanec SPD Nürnberger
Číst článek
Myslím ale, že je tu i možnost, že by se o to pokusili cestou mimo všelidové schvalování, ale v tenhle okamžik to vidím jako vysoce nepravděpodobný scénář.
Jsou dezinformační a manipulativní kampaně něco, co AfD běžně používá?
Nevím, jestli se dá říct, že úplně používá, ale spíš to používají mocnosti, které jsou tím známé, zejména Rusko a Čína.
Je to vidět i v německých volbách, kdy se objevují různá videa, ve kterých se poukazuje třeba na selhání volebních komisí nebo na to, jakým způsobem neférově funguje korespondenční volba, která v Německu funguje běžně. Zaměřují se tedy na podobná témata jako v Čechách, ve Spojených státech a po celé Evropě.
AfD spíš tedy používá narativ z jiných dezinformačních kampaní ve svůj prospěch.
U radikálních stran se často používá označení autoritářské strany. Je to totožné?
Záleží na stylu, který by strany pravděpodobně prosazovaly. Ony se často rétoricky vztahují k režimům, které už nepovažujeme za plně demokratické – zejména k tomu maďarskému, v případě AfD ale i k tomu ruskému – to jsou autoritářské režimy. Možná kvůli síle osobnosti, která by v sobě právě měla koncentrovanou větší moc, tak bychom se mohli bavit o autoritářství.
