Setkání pomáhají nejen ženám bez domova. Ale také sociálním pracovnicím, které si během sezení můžou všimnout i takových potíží, se kterými se jim klientky během běžných pracovních setkání nesvěří.
V sociálních službách chybí tři tisíce zaměstnanců. Personál zastává fyzicky i psychicky náročnou práci, dalším důvodem, proč v segmentu chybí lidé, je nižší odměňování.
Postarat se o dítě, zatímco je matka samoživitelka v nemocnici. I v takových situacích by mohli ohroženým rodinám pomáhat terénní chůvy a rodinní asistenti.
Sociální sítě mají na psychiku dětí velký vliv. „Na jednu stranu mohou být fajn pomocníkem. Na druhou stranu ukazují zkreslenou realitu, kterou dítě i dospělí chtějí mít,“ říká Skalická.
Na nápad kadeřnictví a holičství pro charitní klienty Lucii přivedlo její dřívější povolání, pracovala v barbershopu v Anglii. I tam mohli chodit lidé bez domova.
„Pracovník dokáže velmi dobře pomoct soudci v mnoha oblastech. Ať už jde třeba o opatrovnické řízení týkající se dětí nebo výslech dítěte,“ oceňuje předseda okresního soudu Pavel Kotrady.
Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí dlouhodobě nestíhá. Počet ohrožených dětí narostl i v souvislosti s koronavirovou a uprchlickou krizí. Ministerstvo práce a sociálních věcí hledá řešení.
Chodit za bezprizorními dětmi a mladými lidmi do terénu, tedy tam, kde přirozeně tráví svůj čas, a nabízet jim smysluplný program - i to je práce terénních sociálních pracovníků.
Najít si bydlení, práci, školu, lékaře - právě s tím potřebují ukrajinští váleční uprchlíci pomoct nejčastěji. Zorientovat se v nové zemi jim pomáhají sociální pracovníci.
Na základní škole Za Chlumem v Ústeckém kraji působí od začátku května tři pracovníci bezpečnostní služby Securitas. Město tají okolnosti jejich povolání.