„Řešení by bylo využít národního testování 18. 12., nechat si test udělat zdarma a pak navštívit blízkého,“ nabádá příbuzné klientů Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb.
Šimáček oceňuje, že se vláda v tomto směru poučila a podzimní restrikce už nejsou tak přísné. Poskytovatelé služeb už prý také dokáží vyvážit bezpečnost a další potřeby svých klientů včetně kontaktů.
Studenti sociálních oborů pomáhají v domovech pro seniory. Povolat je můžou kraje - ty zatím vydaly asi 700 pracovních příkazů. V sociálních zařízeních chybí v současnosti asi 1300 zaměstnanců.
Střih a velikost obleků nebo stahovací gumičky si upravují sami pečovatelé. Podle jejich požadavků pak místní firma, které běžně zdravotnický materiál nevyrábí, finální oblek ušije.
Obnovené budou také profesionální sportovní soutěže. Na tiskové konferenci to oznámil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). K poklesu počtu nakažených je skeptický.
Rodiny dospělých lidí s těžkým autismem musí často řešit, kdo se o postiženého v budoucnu postará. Péče v domácích podmínkách je často velmi komplikovaná. Ústavy zase nemají dost financí i personálu.
Sčítání loni na jaře ukázalo, že v Česku žilo celkem 21 300 lidí bez stálého bydlení, z nich 2600 dětí. Podle zástupců Armády spásy se situace mohla letos po nástupu koronavirové krize zhoršit.
Dokument V Síti o sexuálním predátorství vůči nezletilým ukázal pro mnohé dosud skrytá temná zákoutí internetu. Osvětu v kyberprostoru šíří i sociální služby. Od státu ale nedostanou peníze.
Nové ohnisko se objevilo v církvické pobočce firmy HR Partner CZE, její provoz byl uzavřen. Společnost zatím neví, jak se koronavirus na pracoviště dostal.
„Nemůžu ručit za stovky tisíc pracovníků v sociálních službách. Jestli se najde někdo, kdo měl pocit, že jsme mu to zakázali, možná se měl zeptat ještě jednou,“ říká ministryně Jana Maláčová.
Podle rozhodnutí vlády se k 11. květnu otevírají třeba všechny obchody v nákupních centrech kromě stravovacích zařízení, dále zahrádky restaurací, muzea a zahrady zámků a hradů.
Poskytovatelé sociálních služeb chtějí, aby jim vláda umožnila plně obnovit pomoc nejzranitelnějším lidem. Jaké důsledky má její absence? A jak ministryně Maláčová zdrženlivý přístup vysvětluje?
Vláda v pátek oznámila plán na rozvolňování opatření v zařízeních sociálních služeb. Pracovníci v oboru si stěžují na nedostatečnou rychlost. Jejich klienti potřebují návštěvy svých rodin.
Kvůli izolaci není problém pouze s pomocí od zdravotních a sociálních služeb, ale i s pomocí známých nebo dobrovolníků. Podle expertů je navíc velká část pečujících na hranici svých sil.
„Snažíme se komunikovat na dálku. Ale teď je to o tom, že ty služby poskytujeme, aniž bychom mohli,“ popisuje ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová.
„Za Královéhradecký kraj můžu říct, že část pomůcek šla do služeb a část je ponechána,“ říká viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb Lusková.
Při překročení hranic budou tito pendleři potřebovat jen potvrzení výkonu přeshraničního zaměstnání v oboru zdravotnictví, sociálních služeb a integrovaného záchranného systému.
Armáda v noci z neděle na pondělí rozvezla ze skladu Správy státních hmotných rezerv 80 tisíc respirátorů nejnižší třídy pro pracovníky sociálních služeb.
Neziskovým organizacím vadí každoroční nejistota ohledně toho, kolik peněz dostanou na svoji činnost v dalším roce. Stát jim totiž neposílá peníze přímo, ale přes kraje.
Aplikaci zprovoznila Unie pacientů. Vyhledá vhodné místo třeba v domově pro seniory nebo v zařízení pro klienty s demencí, ale taky vhodnou službu v terénu.
