Invalidní důchodkyně paní Alena musí mít pořádně nabito, aby s vozíkem projela chodbou k lékaři nebo do obchodu. Průjezd chodbou totiž majitel objektu zpoplatnil.
Inzerát může v seznamce zveřejnit každý, kdo hledá nejen nový partnerský vztah, ale i nová přátelství. Samotou podle sociologů trpí skoro třetina českých seniorů a tyto projekty mohou samotě bránit.
Schillerová svolává schůzi ve chvíli, kdy je na stole ministerský návrh na navýšení příspěvku od poloviny roku. Novela zákona o sociálních službách navíc počítá s automatickým valorizačním vzorcem.
Soukromému zařízení měla být zrušena registrace opravňující k poskytování sociální služby. Důvodem je nedoložení bezdlužnosti při kontrole letos v létě.
Starostovi vadí, že město neví, komu přesně klub slouží. Anonymita dětí je ale základem nízkoprahového zařízení podobného typu, je to kvůli jejich bezpečí, namítají lidé ze sociálních služeb.
V sociálních službách chybí tři tisíce zaměstnanců. Personál zastává fyzicky i psychicky náročnou práci, dalším důvodem, proč v segmentu chybí lidé, je nižší odměňování.
24 hodin denně, sedm dní v týdnu pečují rodiče o děti, které mají těžké postižení nebo život ohrožující nemoc. Takoví rodiče bývají na pokraji sil. Ulevit by jim mohla odlehčovací péče.
Nárok na poukázku do sociálního šatníku v Hradci Králové mají lidé v nouzi jednou měsíčně. Může se ale stát, že z výdejny oblečení odejdou s nepořízenou. Některých kusů oblečení je totiž nedostatek.
Projekty jsou z 85 procent financovány z evropského fondu, z deseti procent státem a zbylých pět procent si organizace platí samy. Pokud navrhovaná změna projde, spoluúčast žadatelů se výrazně zvýší.
„Dříve se hovořilo jen o odlivu mozků. Nyní se hovoří o odlivu pečujících. Z jihovýchodu se tito lidé přesouvají na západ a na severozápad a jsou velmi křehcí a zranitelní,“ varuje Iva Holmerová.
Aby uspokojily poptávku, potřebovaly by sociální služby podle své sdružující asociace o tisíc pečovatelek a pečovatelů víc. Zlepšit situaci mohou dvě věci: zvyšování mezd a povědomí o profesi.
Zdravotní a sociální pomezí by se tak plně sjednotilo, píšou ministerstva v návrhu pro tripartitu. Záměr sklidil kritiku poskytovatelů sociálních služeb, odborů i zdravotnických zařízení.
„Umýt klienta, přenést ho z lůžka na vozík, někomu jsem podala oběd a připomněla, aby si vzal prášky,“ vyjmenovává pečovatelka, s čím obvykle klientům pomáhá.
Nedostatek peněz by mohl být jistou omluvou pro nenavyšování peněz. Co je však naprosto neomluvitelné i nepochopitelné, je dlouhodobé přesvědčení ministerstva, že příspěvek na péči je zneužíván.
Zástupci neziskových organizací připomínají, že na problém s nedostatečným financováním sociálních služeb vládu opakovaně upozorňovali několik let, intenzivněji od loňska.
Odborová organizace Alice sdružující pracující v sociálních službách uzavřela kolektivní smlouvu s Alzheimer Home. Zaručuje zlepšení mzdových podmínek.
„Čím dál více lidí je ve velmi zbědovaném stavu. Jejich fyzické i psychické zdraví je na takové úrovni, že potřebujeme vyřešit, aby vůbec byli schopni základního fungování,“ upozorňuje Martin Šimáček.
V Česku se částečně budují nové kapacity. S navyšující se poptávkou, stárnutím populace a narůstajícím počtem osob, které trpí například demencí, se ale opět rychle plní.
Dovoz oběda pečovatelskou službou za 50 korun, samotný oběd za 105, vyžehlení kila prádla za 90 korun. Sociální služby budou moci od ledna zvednout ceny, umožní jim to novela úhradové vyhlášky.
Systém zdravotní a sociální péče má problémy s podchycováním lidí, kteří po náhlém onemocnění či úrazu potřebují podporu a pomoc. Změnu by v příštích letech měly přinést novely zákonů.
„Nemít domov, to není jen o tom, že nemám střechu nad hlavou, ale že nemám žádné zázemí. Nemám důvěru, že budu zítra ještě na živu, že budu někde bydlet, budu mít kde spát,“ tvrdí Jan František Krupa.
Poskytovatelé sociálních služeb protestují proti zvažovanému snižování teplot v sociálních zařízeních. Nařízení by navíc bylo obtížně realizovatelné i technicky.