Somálsko a Etiopie po více než roce obnovily diplomatické vztahy. K zhoršení vztahů došlo po kontroverzní dohodě mezi Etiopií a separatistickým regionem Somaliland.
Současná Hargeisa, hlavní město Somalilandu, vznikla v 90. letech na troskách starého hlavního města. Za občanské války ji Somálsko skoro srovnalo se zemí.
Válka, extrémní nezaměstnanost nebo hlad. To vše zažili obyvatelé afrického Somalilandu za posledních zhruba třicet let. Poznamenalo to psychiku části z nich.
Mo Farah o sobě dřív říkal, že se do Británie dostal jako uprchlík ze Somálska se svými rodiči. Matka ale stále žije v Somálsku a otce zabili v občanské válce.
Oblast Somálska a takzvaného Somalilandu, neuznaného státu na jeho severu, Džibuti nebo Jemenu, patří k baštám ilegálního obchodu se zbraněmi, ale i se zvířaty.
Bezhotovostní platby jsou stále častější na mnoha místech na světě. První místo, kde se od hotovostních plateb ustoupí úplně, ale podle britské BBC nejspíš bude v části Somálska.
Desítky tisíc žen a dívek se každoročně stanou v konfliktních oblastech oběťmi sexuálního násilí. Z něj se v průběhu let vyvinula strašlivá válečná zbraň. Boj proti těmto zločinům se v těchto dnech řeší na globálním summitu v Londýně. Jde o největší schůzku svého druhu v historii, na které se sešli politici, držitelky Nobelovy ceny míru i ženy, které znásilnění v konfliktních zónách samy zažily.
V konflikty zmítaném Africkém rohu působí třímiliónová, de facto nezávislá země Somaliland, jako oáza stability. Už 19 let má vlastní ústavu, funkční parlament a vládu, vlastní měnu. A dnes si obyvatelé Somalilandu vybírají nového prezidenta. Vzhledem k tamní situaci a předchozím zkušenostem se jen málokdo obává, že to budou volby svobodné a poklidné.