„Vyhoření jsem v průběhu měl spoustu. Na začátku se to stávalo s rodinami, které byly nemotivované, nebo to bylo náročné,“ popisuje Milan Černý v rozhovoru pro Radiožurnál.
Zástupci odborů vnímají současnou epidemickou situaci jako vážnou a namístě by podle nich bylo školy na nezbytně dlouhou dobu uzavřít. Na jak dlouho, by měli rozhodnou epidemiologové.
Třídy se po návratu do škol nebudou muset dělit do menších skupin, jako tomu bylo na jaře. Děti z různých tříd by se ale neměly potkávat, řekl ministr školství Robert Plaga.
Otevřeny jsou zatím kromě mateřských a speciálních škol jen některé školy vyčleněné pro péči o děti zdravotníků, pracovníků sociálních služeb nebo třeba policistů a hasičů.
Pedagogická komora a Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání vyzvali vládu, aby výrazně omezila provoz školek i speciálních škol. Podle spolků ohrožují zdraví pedagogů, dětí i jejich rodin.
Úpravy by podle úřadu měly vést k finančním úsporám, snížení administrativní zátěže škol a pedagogických poraden či k posílení sociálního začleňování hendikepovaných dětí.
Kraje hledají na konci roku peníze pro speciální školy. Ministerstvo školství jim od září neposílá peníze na podpůrná opatření v rámci inkluze, předtím je ale dostávaly stejně jako běžné školy.
Výuka v běžných základních školách může být pro některé děti s postižením a poruchami velmi stresující. Bez asistentů nezvládají učení a brzy zaostávají za spolužáky. Do speciálních škol, které by jim víc vyhovovaly, se ale často nedostanou. Rozhoduje totiž hodnota IQ. Pokud mají děti průměrnou inteligenci, tak i přes řadu jiných poruch skončí v běžné škole.
Slučování dětí ze speciálních a běžných základních škol zbortí vzdělávací systém v Česku. To si myslí vedení zhruba sedmi desítek měst a škol, které se připojilo k otevřenému dopisu ministrovi školství Marcelu Chládkovi z ČSSD. Iniciovali ho starostové Chlumce nad Cidlinou a Nového Bydžova, kteří chtějí upozornit na nebezpečí spojování výuky různě vzdělatelných dětí.
Základní škola speciální v Merklíně, kterou provozuje Diakonie Českobratrské církve evangelické, vystaví dva nové pavilony, které by měly prostředí školy pro žáky více zútulnit a podle slov ředitelky školy Ivany Kováčové zkvalitnit péči o žáky. Zařízení je přitom plně zrekonstruované a jeho součástí je od letošního školního roku také internát.
Dotykové počítače, tedy tablety, jsou novou revoluční technologií především ve speciálních školách. Usnadňují výuku a umožňují dorozumívání i s jinak nemluvícími žáky. Pomocí tabletů se učí například postižené děti ve speciální škole v Třebíči.
Pracovníci základní školy speciální a praktické v Chodově na Sokolovsku žijí v nejistotě. Stále totiž neví, zda budou otevírat takzvané přípravné třídy, jejichž systém se jim osvědčil. Odborníci a učitelé mají z ministerstva školství málo informací. Situace se nelíbí ani vedení města, které chodovskou zvláštní školu zřizuje.
Strategie boje proti sociálnímu vyloučení počítá s postupným útlumem speciálního školství. Podle ní by se i děti vyžadující zvláštní péči mohly učit v běžných školách. Proti tomu ale protestují někteří rodiče i učitelé a ředitelé obou typů škol. Na ministerstvo školství putuje petice proti rušení speciálních a praktických škol.
Říká se, že ženy neumí číst v mapách, ale v jedné mapě právě ony cestu určitě najdou. Jde totiž o originální keramickou mapu, která vyšla z rukou žáků speciální školy Svítání v Pardubicích. A je neobvyklá nejen velikostí, ale i svým poselstvím.
Podle koalice třinácti nevládních organizací v Česku stále trvá neoprávněná segregace romských žáků do škol pro děti s mentálním postižením. Přitom o protiprávnosti takové segregace rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku před čtyřmi lety, 13. listopadu 2007. Podle odborníků reaguje Česká republika na rozsudky Štrasburského soudu pomalu, přitom jsou pro každou zemi závazné.