Na ministerstvo školství míří petice proti rušení speciálních a praktických škol
Strategie boje proti sociálnímu vyloučení počítá s postupným útlumem speciálního školství. Podle ní by se i děti vyžadující zvláštní péči mohly učit v běžných školách. Proti tomu ale protestují někteří rodiče i učitelé a ředitelé obou typů škol. Na ministerstvo školství putuje petice proti rušení speciálních a praktických škol.
Speciální a praktické školy jsou určeny například pro děti s lehkou mentální dysfunkcí. Podle kritiků v nich ale končí i žáci, kteří tam nepatří, do velké míry děti z romských rodin. Plán Strategie boje proti sociálnímu vyloučení proto počítá s jejich zrušením a posílením takzvaného inkluzivního vzdělávání.
„Proti inkluzivnímu vzdělávání nikdo nehoruje. Ale styl, jakým se má prosazovat, dokonce i násilně, je naprosto nešťastný. Dostaneme se do situace, kdy spousta dětí bude mít velký problém s tím, aby se vůbec mohla smysluplně vzdělávat,“ říká Jiří Pilař z Asociace speciálních pedagogů.
O rušení speciálních a praktických škol jsme mluvili v Ozvěnách dne. Hosty byli Jiří Pilař z Asociace speciálních pedagogů a Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování
Největší problém je podle něj v tom, že učitelé v běžných základních školách nejsou dostatečně erudováni, aby pracovali ve velkých kolektivech s dětmi, které mají nějaký problém a vyžadují větší individualizaci ve výchově a vzdělávání.
„Strategie sice hovoří o tom, že tam budou různí asistenti a podobně, ale je to takový ideál, který se nebude nikdy realizovat, protože na to nebudeme mít. V ten moment tam budou děti potřebující individuální péči mezi třiceti dětmi, nebudou vědět, o co běží, a budou se permanentně potkávat s neúspěchem,“ zdůrazňuje.
Podle ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka chce ale ministerstvo školství dát běžným školám stejně peněz jako speciálním školám.
Učitelé a rodiče společně bojují proti rušení speciálních škol
Číst článek
„Ministerstvo školství právě v této době přepracovává návrh změny systému financování. A ten pamatuje na to, že pokud jsou v praktických školách zvýšené prostředky na vzdělávání nebo na individuální výuku na podpůrné mechanismy práce s dětmi, takové prostředky by měly být k dispozici i běžným školám. Prostě vyrovnat tento hendikep běžných škol hlavního vzdělávacího proudu v tom, že i ony si budou moci sáhnout pro více peněz,“ vysvětluje.
Podle Pilaře z Asociace speciálních pedagogů je uplatnění Strategie boje proti sociálnímu vyloučení odtržené od reality. „Bude stát za tři roky 15 miliard korun. Když si uvědomíme, že v dnešní době školy přišly o rozpočet přes 2 procenta na rok a nemají ani na knížky, je to hodně odtržené od reality,“ zdůrazňuje.
