Segregace romských žáků trvá, tvrdí nevládní organizace
Podle koalice třinácti nevládních organizací v Česku stále trvá neoprávněná segregace romských žáků do škol pro děti s mentálním postižením. Přitom o protiprávnosti takové segregace rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku před čtyřmi lety, 13. listopadu 2007. Podle odborníků reaguje Česká republika na rozsudky Štrasburského soudu pomalu, přitom jsou pro každou zemi závazné.
Od září platí vyhlášky, které mají bránit automatickému přeřazování romských dětí do praktických a speciálních škol.
„Podle novely vyhlášky č. 73/2005 Sb. mají mít děti každý rok posudek od pedagogicko-psychologické poradny, což se poradnám nelíbí. A po pěti měsících se může dítě navrátit do běžné školy, což se neděje,“ říká koordinátorka koalice Společně do školy Anna Pechová.
Hostem Světa o druhé byla koordinátorka koalice Společně do školy Anna Pechová
Pokud budou děti ve speciálních školách pět měsíců, a pak přejdou zpátky na praktickou základní školu, tak učivo podle Anny Pechové nedoženou:
„Ve speciální škole mají jiný druh učiva, a když se vrátí do základní školy, tak to nebudou zvládat.“
Speciální školy by měly podle Pechové určitě existovat dál. „Jsou tam děti spíše mentálně zaostalé než sociálně znevýhodněné. Děti ze zvláštních speciálních škol by měly i nadále zůstávat v základních praktických školách, kde by se pro ně měly vytvářet speciální podmínky – větší pečlivost, snaha, pomalejší vysvětlování.“
Proti novele vyhlášky se začali bouřit také někteří rodiče, ale z opačných důvodů. Například v Hradci Králové se proti návratu svého dítěte do základní školy postavila matka desetiletého chlapce, u kterého díky přeřazení do speciální školy pominuly psychické potíže.
Kdo ve speciální škole zůstane, rozhoduje pedagogicko-psychologická poradna, která vydává posudek.
„Podle posudku se děti zařadí do škol. Pokud se prokáže, že dítě má schopnosti na základní školu, tak by tam mělo být a nemají se bát ohledy na to, jestli se mu tam líbí nebo nelíbí,“ dodává Pechová.
