Od prvních let tisíciletí do ekonomické krize plodnost rostla. V roce 2011 dosahovala hodnoty 1,43. V letech 2018 až 2020 se zastavila na 1,71 dítěte na ženu, loni se zvýšila na 1,83 dítěte na matku.
Pohonné hmoty začaly zdražovat na začátku října po zvýšení spotřební daně z benzinu. Cena Naturalu 95 se dostala na nejvyšší hodnoty od začátku srpna, nafta je nejdražší zhruba od poloviny července.
Hospitalizovaných je podle posledních údajů 896 lidí pozitivně testovaných na covid. Oproti stejnému dni předchozího týdne klesl počet hospitalizací zhruba o čtvrtinu.
Snížilo se rovněž incidenční číslo, k pátku činilo 139. Nejnižší, 96, je v Karlovarském kraji. Nejhorší situace je v hlavním městě a Královéhradeckém kraji.
Poprvé od konce srpna klesl počet nakažených v mezitýdenním srovnání i v pracovních dnech, a to v úterý, čtvrtek a pátek. Nejvíc nově pozitivních odhalily testy v pondělí, kdy přibylo 4813 nakažených.
Novinářka Sanne Blauwová se snaží svět čísel demaskovat a přiblížit ho čtenáři tak, aby sám poznal, kdy se číselné údaje používají správně a kdy dochází k jejich zneužívání.
Nadále klesá počet lidí v nemocnicích, kteří měli pozitivní test na covid. V sobotu jich bylo 1944, z toho 115 jich bylo v těžkém stavu. Minulý týden celkový počet činil 2170 hospitalizovaných.
„Po patnáctiprocentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 počet zemřelých meziročně zvýšil o dalších osm procent,“ uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Loni zemřelo na silnicích 470 lidí, o deset více než v roce 2020. Jde o druhý nejnižší počet mrtvých od roku 1961, na počtu se ale projevila epidemie a s ní spojená opatření.
Počet hospitalizovaných s koronavirem se zvýšil na 448, osm desítek z nich je ve vážném stavu. Počet nakažených na 100 000 obyvatel za uplynulých sedm dní vzrostl od čtvrtka o pět na 74.
Stoupá také počet hospitalizovaných s onemocněním covid-19. Ve středu vyžadovalo nemocniční péči 237 nakažených, o 20 víc než v úterý a o 63 víc než před týdnem.
Praha||Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová, Ondřej Franta|Zprávy z domova|Vinohradská 12
Má Česko důvod k obavám ze zrychlující se epidemie covidu? Ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch tvrdí, že ne. Odborníci ale nabádají k obezřetnosti. Jak je Česko na další vlnu připraveno?
Nejvíce se nemoc v posledních dnech šíří v Praze, kde na 100 000 obyvatel připadá za týden 28 nově odhalených případů infekce. Následuje Středočeský kraj s 16 případy a Jihočeský s 15 případy.
Nová čísla z českých nemocnic ukazují, že letní měsíce výrazně zbrzdily šíření koronaviru. Během června a července s ním skončilo v nemocnici jen 515 lidí. Intenzivní péči potřebovalo 120 pacientů.
Nejdřív v létě by měl Český statistický úřad znát viníka nefunkčního online formuláře při Sčítání lidu. Zatím nezačal ani nezávislý audit, který má zjistit, co přesně březnový výpadek způsobilo.
„V současné době vidíme, že epidemie silně brzdí. Nevidíme žádné zakolísání nebo nárůst. Platí to pro všechny regiony,“ dodal Dušek. Rozdíly mezi kraji se oproti začátku května postupně snižují.
O tom, že v řadě zemí oficiální statistiky zdaleka nezachycují všechna úmrtí způsobená covidem-19, už delší dobu svědčí data o celkové úmrtnosti za dobu pandemie.
Nejhorší je opět situace v Moskvě, odkud úřady hlásí třetinu nových případů (3215 a více než milion od začátku pandemie), s odstupem pak v Petrohradu a v Moskevské oblasti kolem hlavního města.
Smyslem sčítání podle Fischera není to, aby se stát dozvěděl více o konkrétních jednotlivcích, ale zjistit, jaké jsou poměry v populaci, podrobnosti o kvalitě bydlení, vzdělání a práci lidí.
Sčítání lidu je povinné pro všechny obyvatele České republiky. Sečíst se je zákonnou povinností každého občana a cizince, který má v České republice trvalý nebo přechodný pobyt nad 90 dnů.
V Česku zemřelo v roce 2020 o 20 tisíc lidí, to je o 18 procent více než je průměr za předchozích pět let. Mezi evropskými státy jde o nejhorší výsledek po Polsku, Španělsku a Slovinsku.
