Hlášení z nemocnic: v červnu zemřelo s covidem 74 lidí. ‚Účinek vakcín je vysoký,‘ říká šéfstatistik Dušek
Nová čísla z českých nemocnic ukazují, že letní měsíce výrazně zbrzdily šíření koronaviru. Během června a července s ním skončilo v nemocnici jen 515 lidí. Intenzivní péči potřebovalo 120 pacientů. Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek prudký pokles připisuje očkování. „Vakcína funguje jako stopka těžkých průběhů,“ komentoval data pro iROZHLAS.cz.
Obě dávky očkování proti nemoci covid-19 dostalo v Česku více než 5 milionů lidí, což se podle statistiků zásadním způsobem odráží na počtu nakažených.
„Ještě v březnu hlásila testovací místa téměř 300 tisíc nových případů, v červenci už to bylo jen necelých 6 tisíc. Naprostá většina nově nakažených jsou navíc neočkovaní,“ představil nová statistická data Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Čísla jeho tvrzení podporují. Během června a července testy prokázaly nákazu u 11 252 lidí. 1847 z toho za sebou mělo první dávku, 701 kompletní vakcinaci, tedy jen 6,2 procenta potvrzených případů.
Přesto se při letmém pohledu na čísla zdá, že počet nakažených očkovaných roste. K tomu Dušek nabízí dvě možná vysvětlení. Narůstá počet očkovaných a s tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se i oni setkají s virem. Zároveň se prodlužuje doba po očkování u dříve očkovaných. Spolu s ní stoupá pravděpodobnost nákazy.
Roli může hrát také to, že v Česku už skoro absolutně převládla mnohem nakažlivější varianta delta, proti které nejsou lidé očkovaní pouze jednou dávkou tak chráněni jako v případě dřívějších variant.
Třetí dávka?
Tento problém aktuálně řeší očkovací premiant Izrael. Tamní vláda už kvůli rostoucímu počtu nově nakažených doporučila občanům starším 60 let třetí dávku účinné látky.
A právě izraelskou situaci by mohlo časem zkopírovat Česko, jak připomněl virolog Libor Grubhoffer. Další dávka tak podle něj bude potřeba i u nás, což ale neznamená, že by do očkovacího centra měli zamířit všichni naočkovaní v první vlně.
„Neměli bychom střílet od boku. Znalost hladiny protilátek je u infekčních nemocí zásadní parametr. Od samého začátku jsme bohužel tento parametr nebrali příliš v potaz,“ vysvětlil virolog.
„Třetí věc je, zda se budou při třetí dávce aplikovat současné vakcíny, nebo bude k dispozici vakcína adaptovaná například na variantu delta. V blízké budoucnosti bude ale kromě třetí dávky s největší pravděpodobností potřeba přeočkování,“ dodal.
Dosud ministerstvo zdravotnictví čekalo s rozhodnutím o podávání třetích dávek na Evropskou lékovou agenturu (EMA). Šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO) ale zkraje srpna požádal o vyjádření ke třetím dávkám také svou klinickou skupinu, Českou vakcinologickou společnost i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Jeho mluvčí Klára Brunclíková potvrdila, že třetí dávky s ministerstvem řeší, jednoznačný názor na jejich aplikaci ale ústav nemá.
„Z pohledu lékových agentur k tomu není dostatek odborných dat. Jasněji by mělo být poté, co výrobci vakcín předloží data EMA a nastíní například časové intervaly, kdy by k přeočkování jejich vakcínou mělo dojít,“ napsala redakci Brunclíková.
Teprve poté by EMA prý mohla vydat doporučení k aplikaci třetích dávek, protože by šlo o podobný postup změny registrace očkovací látky, k jakému došlo už při schvalování vakcín pro dospívající. Není jasné, zda ministerstvo zdravotnictví bude chtít na stanovisko EMA čekat i nadále, situaci hodlá rozseknout do konce srpna.
Méně těžkých případů
Navzdory varovným signálům z Blízkého východu se podle dat očkování v Česku zatím osvědčilo. Během června a července nemocnice hospitalizovaly 515 lidí s koronavirem, z toho mělo 73 po první dávce očkování, 51 už dostalo obě očkovací dávky.
Skutečně vážný průběh, kdy pacienti potřebovali intenzivní péči, registrovala zdravotnická zařízení během letních měsíců u 120 případů. Jen čtrnáct z těchto pacientů mělo za sebou první dávku, třináct prošlo kompletní vakcinací.
„Vakcína funguje jako stopka těžkých průběhů. U očkovaných vidíme těžké průběhy nesmírně výjimečně. Od června to jsou jednotky případů,“ interpretoval data Dušek.
Většina hospitalizovaných s covidem jsou podle něj staří lidé. „Je jim například 85 let a mají řadu jiných nemocí. Příjem do nemocnice s vysokou pravděpodobností s koronavirem ani nesouvisel. Akorát se vše nedá sbírat v reálném čase. My vidíme pouze to, že se covid pozitivní senior dostal do nemocnice.“
Zemřelí s covidem
Během posledních měsíců výrazně klesl i počet zemřelých s covidem, přesto se s nemocí stále umírá. Během června zemřelo 74 nakažených, v červenci to bylo už jen čtrnáct.
Ovšem nemusí to být číslo konečné. „Řada zemřelých ještě nemusí být nahlášená. Na druhou stranu řada úmrtí byla sice u pozitivních lidí, ale mohla mít úplně jinou příčinu. Zase z toho ale vidíme, že účinek vakcín je vysoký,“ uvedl Dušek.
Mezi zemřelými jsou i očkovaní. Jejich počet je ale velmi nízký, od ledna do července jich bylo celkem 297. Typ vakcíny přitom nehrál žádnou roli, podle dat mezi nimi zásadní rozdíl není.
„Je to ale nesouměřitelné velikostí vzorku, protože vakcínou Pfizer/BioNtech jsou naočkovány miliony lidí, kdežto například u AstraZenecy je to výrazně méně,“ uzavřel hodnocení statistik.
Vakcíny v Česku
Nejrozšířenější je látka od firem Pfizer/BioNTech, kterou zdravotníci použili u více než 82 procent očkovaných. Na vakcínu od farmaceutické společnosti AstraZeneca připadá přes osm procent, stejně jako na vakcínu od Moderny. Nejméně rozšířená je jednodávková vakcína Johnson & Johnson, její podíl je necelých 1,5 procenta.
