„Rozpočet vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun, to jest přibližně čtvrtina rozpočtového deficitu,“ píše Zeman
Schodek státního rozpočtu se ze zářijových 270,9 miliardy zvedl na 286,7 miliardy korun. Celkové příjmy rozpočtu za deset měsíců meziročně vzrostly o 7,8 procenta na 1,297 bilionu korun.
Říkám na rovinu, že se bojíme toho, že mimořádná daň nebude fungovat a že nevybere všechny peníze. Báli jsme se hodně toho, že banky mohou své zisky přes různé nástroje optimalizovat, říká Michálek.
Rozpočet na příští rok je rozpočet válečný a krizový. Zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc, prohlásil ve sněmovně premiér Petr Fiala.
Ministr financí Stanjura ve středu ve sněmovně řekl, že zásobníky plynu jsou naplněné téměř z 95 procent, což je víc než 3,2 miliardy kubických metrů plynu, a nehrozí tak úmyslné vypínání provozů.
Je opravdu možné snížit rozpočtový deficit bez zvýšení daní? Které výdaje by měl stát nemilosrdně škrtnout? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídal člen NERV a ekonom Dominik Stroukal.
Server iROZHLAS.cz získal pomocí informačního zákona smlouvu, na základě které Advokátní kancelář Nespala Hradu dodává právní služby. Je ale široce nastavená, přiložené faktury jsou pak nekonkrétní.
Měla by se daň z mimořádných zisků týkat už letoška, nebo bude platit až od roku 2023? Na tom se koalice domluvila na schůzce v úterý a někteří přímí účastníci tvrdí, že už letos.
„Demografický sešup, který zde máme, není možné plně nahradit přílivem pracovní síly,“ uvádí v Pro a proti Českého rozhlasu Pro a proti poradce ministra Jurečky Filip Pertold.
Měnit státní rozpočet vícekrát za rok se pomalu stává tradicí. Ten letošní zamířil do sněmovny už ve třetí verzi, navíc se schodkem, který po započtení všech koaličních návrhů činí 375 miliard korun.
Poslanci rozhodli o dalším navýšení schodku na letošní rok, který má pomoci bojovat s vysokými cenami energií. Jak by ale vlastně měl vypadat optimální český státní rozpočet?
Premiér Petr Fiala řekl, že zvýšení schodku pokládá za opodstatněné. Růst schodku reaguje na válečný konflikt na Ukrajině i zvyšující se životní náklady obyvatelstva.
Jakým způsobem stát stanoví priority výzkumu, který má přispět k řešení současných krizí? A jaké kroky ministerstvo podniklo, aby pozice ve světě vědy zpřístupnilo více ženám?
Návrh rozpočtu na rok 2023 předpokládá schodek 295 miliard korun. Přiblížil by se ke 400 miliardám, kdyby se do rozpočtu nezanesly mimořádné příjmy z emisních povolenek a z dividend státních firem.
Protikrizový, solidární, válečný. A pořád výrazně schodkový. To bude rozpočet na příští rok. Mezitím se letošní schodek má zase prohlubovat. Kde na to Česko vezme peníze?
Peníze odebrané energetickým společnostem plánuje vláda využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.
Poslanci pak ve čtvrtek navrhli přesuny uvnitř rozpočtu zhruba za 65 miliard korun. Především opoziční poslanci chtějí přidávat peníze například na školství nebo na kulturu.
Vláda schválila návrh rozpočtu. Ten plánuje s deficitem 295 miliard korun. Původní plán vlády ovšem předpokládal zadlužení 270 miliard. Hlavním novým výdajem je zastropování cen plynu a elektřiny.
Vládě nelze vyčítat liknavost. Stanovit stropy energetických cen a jejich případné financování z mimořádných daní jde těžko, když člověk neví, kam až se ceny dostanou, píše v komentáři Petr Holub.
Dojde k dohodě mezi nimi a koaličními stranami? Směřuje Česká republika k aktivaci dluhové brzdy? Udrží se schodek v rozpočtu ve výši 270 miliard, nebo se očekává jeho navýšení?
„Myslím, že je rozumné, aby došlo k úpravě daní. Velmi vítám, že vláda je otevřená změnám daňového systému. Vidím, že pan ministr a vláda jsou realističtí,“ říká Petr Janský z NERV.