Zhruba půl milionu pracujících v Česku tvoří lidé, jejichž zaměstnávání a mzdy nějakým způsobem reguluje stát. Nejen v posledních letech se tito lidé stali terčem mnoha politických útoků.
Před pěti lety přestaly kvůli ochraně osobních údajů radnice ukazovat, jestli je konkrétní úředník v práci, nebo ne. Některé radnice si ale takzvané semafory uzpůsobily, třeba v Novém Městě na Moravě.
„Tady se zavedla představa, že si státní úředník někam sedne, a pokud neudělá chybu, může tam sedět do smrti. To je hrozně demotivující a nevhodné pro jeho podřízené.“
Pracovní povinnost v nemocnicích se má týkat posledních dvou ročníků středních zdravotnických škol, části mediků i některých studentů nelékařských oborů.
Povinné testování začalo ve středu v podnicích nad 250 zaměstnanců. Firmy ho musejí u všech pracovníků dokončit do 12. března, společnosti s 50 až 249 do 15. března.
Podle specialistky na pracovní právo Šárky Homfray je jedním z možných vysvětlení, že ve skutečnosti nešlo o prémie za práci, ale za hladký odchod z funkce: „Děje se to bohužel dost často.“
Zaměstnavatelé shánějí hlavně obráběče kovů, obsluhu ke strojům, řemeslníky a řidiče. I proto od léta 2016 funguje tzv. Režim Ukrajina, který urychluje najímání zájemců z této země.
Díky konkurenční doložce si exšéf Státní veterinární správy Milan Malena po odchodu do důchodu přišel na milionové odškodné. Obdobně mohla tučné částky inkasovat také trojice současných zaměstnanců.
Čtyři ministerstva a Úřad vlády už jmenovaly státního tajemníka podle služebního zákona. Ten funguje v Česku od ledna. Spadá pod něj také prvních 150 vysokých státních úředníků. Celkem by mělo pod zákon přejít zhruba 65 tisíc státních zaměstnanců. Jejich platy to neovlivní.
Ministryně práce Michaela Marksová z ČSSD odmítla ve vysílání Českého rozhlasu, že by požadovala zvýšení platů státních úředníků o 25 procent. V sobotu o tom informovala Mladá fronta Dnes. Podle ministryně pocházejí údaje jen z pracovního materiálu, který se týkal obecně odměňování lidí ve státní službě.
Koaliční rada rozhodla o vzniku nové pracovní skupiny ke služebnímu zákonu. Povede ji ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. Řešit bude změnu zásad odměňování zaměstnanců ve státní službě. Rada dnes také hodnotila roční fungování koaliční smlouvy. Hnutí ANO nevylučuje, že navrhne její změny, dostalo proto do pátku čas k sepsání konkrétních připomínek, které ke smlouvě má.
Celkem 21 kandidátů se přihlásilo do výběrového řízení na post šéfa státních úředníků. Obálky se jmény uchazečů bude výběrová komise otevírat dnes. Na první pokus se náměstka ministra vnitra pro státní službu vybrat nepodařilo, vláda proto vypsala nový konkurz.
Ještě dnes se mohou hlásit uchazeči o novou funkci šéfa státní služby. Přihlášky přijímá ministerstvo vnitra. První pokus o výběrové řízení nevyšel. Přihlásili se jen tři zájemci, všichni ale byli vyřazeni. Nesplnili totiž stanovená kritéria.
Do výběrového řízení na náměstka pro státní správu se hlásí tři lidé. Speciální komise, která takzvaného šéfa všech úředníků vybere, se sejde poprvé dnes odpoledne na ministerstvu vnitra. Za úkol má doporučit vládě i vhodného kandidáta na pozici personálního ředitele sekce státní služby. Tam si přihlášku podal jediný zájemce.
Politici už by neměli mít takový vliv na chod státní správy. Zajistit to má zákon o státních úřednících, který počítá také se zřízením funkce státního tajemníka nebo se zkouškami pro úředníky. Několikrát přepracovanou novelu z dílny ministerstva vnitra dnes znovu projedná vláda. Podle opozice i nevládních organizací ale předloha odpolitizovaní státní správy nezajistí.
Spolupráci italského státu s mafií dnes bude přezkoumávat soud v Palermu. Ke stykům mafiánů a státních úředníků mělo docházet v krvavých devadesátých letech plných atentátů. Přezdívalo se jim ‚roky olova‘.
