Že je státní správa přebujelá, státní úředníci neschopní a líní, státní zaměstnanci přeplacení, a že je tomu třeba učinit přítrž. Reálná data o skupině, která se především pro pravicové strany stala terčem téměř až dehonestující politické kampaně, jsme neměli. Díky nové studii IDEA – CERGE máme konečně základní představu o lidech, kteří pracují pro stát.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Jak si skutečně vedou státní úředníci a kolik jich je?

Poměrně nepřekvapivě tvoří největší podíl státních zaměstnanců regionální učitelé, kteří jsou vypláceni přes Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Těch je na 270 tisíc.

Další složkou jsou pak takzvané sbory. U policie, hasičů, celní správy, vězeňské služby pracuje asi 50 tisíc lidí, v armádě pak necelých 40 tisíc. Důležitou skupinou jsou lidé, pracující na úřadech, tedy oni mytičtí státní úředníci. Je jich však „pouze“ 76 tisíc a většina z nich pracuje v organizacích, jako jsou finanční úřady či správy sociálního zabezpečení.

Kolik berou?

Součástí této skupiny jsou i lidé, pracující na ministerstvech – je jich na 23 tisíc, a právě oni mají nejvyšší platy. Rozhodně se však nejedná o nějak horentní sumy: výše platů zaměstnanců ministerstev dosahuje v průměru 58 tisíc korun, ostatní mají pak už jen méně.

Přitom u drtivé většiny lidí, které stát zaměstnává, se bavíme o kvalifikované pracovní síle. Už jenom tato informace by měla bránit v jednoduchém srovnání průměrných platů soukromého a státního sektoru, ke kterému se populisticky uchylují jak někteří ekonomové, tak část politické elity.

Studie ale nabízí mnohem víc než jen čísla o počtech lidí a jejich finančním ohodnocení. Ukazuje také, jak se mzdy lidí, pracujících ve státním sektoru vyvíjely. A kde si dnes tito zaměstnanci stojí. Reálné průměrné platy od roku 2003 vzrostly u všech kategorií státních úředníků.

Od roku 2020 ale výrazně klesají. Tento pokles je výraznější než v období po finanční krizi mezi lety 2009 až 2012. Negativní trend se dá očekávat i nadále, podle odhadů klesnou relativní platy koncem roku 2024 poměrně hluboko pod minima roku 2012.

Nejen Českem dnes zmítá vysoká úroveň nedůvěry. Ta přímo souvisí s tím, jaký pocit mají občané z infrastruktury státu, kvality a dostupnosti služeb. Pokud si stát nedokáže ocenit „své“ lidi a neumí nové nalákat do svých řad, bude trend propadu důvěry v instituce státu jen narůstat.

Dopady takového typu nespokojenosti bývají dalekosáhlé. Nejde však jen o ně: za změtí čísel a grafů, které studie IDEA – CERGE přinesla, jsou reální lidé, kteří pracují za nepříliš vysoké mzdy a ještě se do nich pravidelně strefují politici.

Nedivme se pak, když se na nedostatečně placenou a společensky nevděčnou práci ti nejlepší z nich vykašlou. Nebylo by na tom mnoho k divení.

Autorka je publicistka a dokumentaristka

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít