Pilotní ročník stipendijního programu pro střední školy je u konce. Jde o jednu z nových cest, jak se náboráři pod vedením plukovnice Ivy Bednářové snaží nalákat mladé lidi do armády.
Dospívající Ukrajinci jsou v Česku méně integrovaní než jejich mladší krajané. Ze zhruba 20 tisíc jich navštěvuje českou střední školu jen 3 368. Co za tím stojí?
Daniel Prokop uvedl, že je třeba, aby gymnázia, která mají čtyřletý i víceletý obor, otevřela co nejvíce čtyřletých tříd a je nutné omezit extrémní specializaci středních odborných škol.
„Je zavádějící hodnotit budoucí potřeby na základě aktuální poptávky. Nyní jsou v důsledku války, geopolitických změn extrémně rychlé změny ve firmách a adaptace na nové technologie,“ míní Dombrovský.
Rodiče dětí, které neuspěly v prvním kole přijímaček, si stěžují na nedostatek možností, jak situaci řešit. Kritici dodávají, že do volné kapacity škol se započítávají například i nematuritní obory.
Odborný konzulant a člen správní rady informačního centra o vzdělávání EDUin Tomáš Feřtek si myslí, že klíčové jsou pro motivaci studentů dovednosti a ne znalosti.
Někteří deváťáci stále neví, zda budou studovat střední školu. Kolik dětí se na střední školy opravdu nedostalo, bude jasné až v září, popisuje Renata Schejbalová, šéfka Asociace ředitelů gymnázií.
„Praha přece musí mít dost míst. Takto to například řešíme na Praze 7 se školkami a školami. Není možné, abychom řekli: jsou i soukromé základní školy. Ne, my musíme mít dost míst,“ míní Čižinský.
„Je také na zvážení, jestli by školy neměly mít větší volnost, nakolik se řídí zkouškou v češtině a matematice,“ zamýšlí se v rozhovoru pro Radiožurnál Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
Návrh na prodloužení povinné školní docházky zdůvodňuje ministr školství snahou vtáhnout co nejvíce dětí i do středního vzdělávání, včetně těch, kteří se o vstup na střední školu ani nepokusí.
Podobný, avšak nepravidelný vzorec byl patrný i v minulých letech. Příčiny mohou být různé, jako nejpravděpodobnější se však jeví rozdílná obtížnost obou termínů.
Studenti ze středních škol z Česka, Polska a Slovenska mají na cvičení Czech Cybertron k dispozici nejmodernější technologie včetně funkčního modelu provozu jaderné elektrárny.
Důvodem je nejen demografická křivka, kdy se na školy hlásí silné populační ročníky, ale i fakt, že spolu s rozšířením vysokoškolského vzdělání v minulých letech nedošlo i k úpravě středoškolského.
Programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký tvrdí, že varování expertů, že jednotné přijímací zkoušky budou zvyšovat nerovnosti ve vzdělávání, se naplnila.
Přijímačky na střední jako bod zlomu. České základní školy upřednostnily sociální adapci ukrajinských žáků před tou akademickou, uvádí studie, kterou v rozhovoru přibližuje výzkumník Petr Hlaďo.
I studie České školní inspekce potvrzují, že pokud se znevýhodněným dětem dostane podpory, mají lepší výsledky, a tím pádem šanci na vyšší vzdělání a lepší práci než jejich rodiče.
Počet školáků, kteří ukončují základní vzdělávání, se v posledních letech zvyšuje. V loňském školním roce se v devátých třídách učilo 95 198 dětí, o rok dříve to bylo 90 286.
Vládní představitelé argumentovali tím, že míst na středních školách je celkově dost, a kdo se tedy nedostane na gymnázium, zkrátka se spokojí se střední odbornou školou nebo učilištěm.
„Kraje nedokážou dlouhodobě předvídat potřebné kapacity škol. Z mého pohledu jsou na vině hlavně ony, zřizovatelé středních škol,“ vysvětluje programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.
Tyto data přinesl rozsáhlý průzkum mezi 15 tisíci studenty. Největší nespokojenost je u oborů gastronomie, hotelnictví a turismus. Naopak u veterinářství nebo pedagogiky panuje spokojenost.
Uvnitř americké Republikánské strany se vyostřuje spor mezi exprezidentem Trumpem a floridským guvernérem DeSantisem. Trump ho obviňuje z nevhodného chování k dívkám na škole, ve které DeSantis učil.
Problematika kapacit škol podle ministra Vladimíra Balaše (STAN) nespadá pod resort školství, ale do kompetence zřizovatelů, tedy obcí a měst. Ti ji podle něj často neřeší.
Mladík, který v březnu zavraždil v pražské Michli svého učitele, čin plánoval, uvedli vyšetřovatelé. Nejprve chtěl svou oběť upálit, pak se ale rozhodl, že ho usmrtí mačetou.