„Obviněný muž je podezřelý, že v sobotu 7. června v ranních hodinách v rodinném domě v obci Bystročice nožem zaútočil na spícího třiašedesátiletého bratra,“ uvedl policejní mluvčí.
Zlínský krajský soud se zabýval odvoláním jeho bratra a družky, kteří návrh podali. Letos jej však zlínský okresní soud nepravomocně zamítl. Na základě odvolání kauzu projednal soud vyšší instance.
Policie bude pokračovat v trestním stíhání Redla i v případu údajného úvěrového podvodu při dovozu pohonných hmot. Podle kriminalistů se ho dopouštěl spolu s podnikatelem Radovanem Krejčířem.
Ministr spravedlnosti Blažek v lednu uvedl, že v souvislosti s řízením o svéprávnosti mohl spáchat trestný čin znalec a možná i soudce. O jejím omezení rozhodoval okresní soud opakovaně od roku 2008.
U omezení svéprávnosti lobbisty Michala Redla, který je stíhán v kauze Dozimetr, zřejmě spáchal trestný čin znalec a možná i soudce. Ministerstvo spravedlnosti věc předalo státním zástupcům.
O omezení Redlovi svéprávnosti rozhoduje plzeňský okresní soud opakovaně od roku 2008, naposledy ho prodloužil letos v květnu. Lobbista se již dříve kvůli duševní chorobě vyhnul stíhání v jiné kauze.
Politolog Daniel Kroupa přemítá nad tím, jak se diskutovalo o zdravotním stavu prezidenta České republiky v minulosti, jaký mají nyní lidé přístup k informacím a co se při jejich nedostatku může stát.
Soudci můžou mentálně nebo duševně postiženým odebírat i dál volební právo. Shodlo se na tom kolegium Nejvyššího soudu, které jednalo o současné nejednotnosti rozhodnutí. Mluvčí soudu Petr Tomeček Českému rozhlasu řekl, že podle kolegia se musí o jednotlivých případech postižených jednat dál individuálně.
Duševně postižená žena ze Sokolovska se domáhá práva na manželství. Svatbu Anně Lendelové opakovaně zakázaly soudy v Sokolově a Plzni. Žena se ale nevzdává. Její případ teď řeší Nejvyšší soud.
Po téměř roce fungování se možná opět změní občanský zákoník. Ministerstvo spravedlnosti právě dokončilo první novelu kodexu, který ovlivňuje každodenní život lidí. Změny teď putují do připomínkového řízení, pak vládě a zákonodárcům.
Některé soudy už podle nového občanského zákoníku posilují práva duševně nemocných lidí. Místo opatrovníků jim navrhují podpůrce, kteří je nebudou kontrolovat, ale naopak jim pomohou s těžkými situacemi na úřadech. Svého podpůrce má i muž ze Sokolovska, který byl dosud omezen ve svéprávnosti. Nově se rozhoduje sám.
2:33
|Petra Benešová, Michaela Vydrová, Anna Maňourová|Zprávy z domova
V posledních letech v Česku výrazně vzrostl počet lidí, o které se starali opatrovníci. Soudy omezily nebo úplně zbavily svéprávnosti více než 35 tisíc osob. Od ledna ale platí nový občanský zákoník, který posiluje práva duševně nemocných lidí. Už není možné je úplně zbavit svéprávnosti. Soudci proto musí během tří let znovu přezkoumat všechny případy postižených pacientů.
Stačí jeden psychiatrický posudek a postižený člověk se může v Česku rychle dostat do péče opatrovníka. Soudy často zbaví hendikepovaného člověka svéprávnosti a ten pak musí dlouhá léta bojovat o to, aby mu byla navrácena svoboda. Národní centrum podpory transformace sociálních služeb proto přišlo se speciálním manuálem, který ukazuje úřadům, jak zacházet s postiženými lidmi.
|Veronika Sedláčková, Petra Benešová, Eva Presová|Zprávy z domova
Přijít o občanský průkaz a stát se tak ze dne na den nesvéprávným člověkem jde prý v Česku snadno. Každým rokem přibývá v tuzemsku lidí, kterým soudy vezmou právo podepsat jakýkoliv dokument.
O nesvéprávnosti v Rakousku rozhoduje soud. Klade ale velký důraz na posudek soudního znalce z oboru psychiatrie. Například v Británii ke zbavování svéprávnosti přistupují velmi prakticky. Na vládním internetovém portálu se každý může dočíst, co dělat, pokud má pocit, že postupně o své duševní schopnosti přichází. V takovém případě je dobré plánovat dopředu.
Systém zbavení svéprávnosti se má změnit díky novému občanskému zákoníku, který by měl začít platit od roku 2014. Po letech diskuzí ho v listopadu loňského roku schválili poslanci. Nový občanský zákoník má nahradit mnohokrát novelizovanou normu z roku 1964.
V Česku roste počet nesvéprávných lidí. Soudy jim odebírají občanský průkaz čím dál častěji. Kritizuje to nejenom ombudsman, ale i Evropský soud pro lidská práva. Zásadní omezení svobody se u nás týká 26 tisíc lidí. Jedním z nich je i Jaroslav Červenka z Prahy, jehož výjimečným případem se teď zabývá Ústavní soud.